Barokní kostel, který pochází z r. 1729, nechal podle zbraslavské kroniky postavit bohatý, blíže neznámý polský šlechtic, který se léčil v malochuchelských lázních a často sem vycházel na vyhlídku. Jako výraz poděkování za uzdravení dal na tomto místě vystavět kostel. Když se pak dozvěděl, že kdysi tu vedla cesta z Pražského hradu na Zbraslav a podle pověsti po ní putovával i sv. Jan Nepomucký k obrazu Panny Marie Zbraslavské ve zbraslavském cisterciáckém klášteře, nechal ho zasvětit sv. Janu Nepomuckému. Ten byl totiž právě v březnu 1729 papežem kanonizován.

Kostel byl vždy značně odlehlý, takže při něm trvale žili dva poustevníci vydržovaní zbraslavským klášterem. Jejich poustevna stávala na místě současné myslivny v Chuchelském háji. Poustevníci museli posluhovat při bohoslužbách a jeden z nich vyučoval i děti. Poslední dva z nich skončili tragicky. Podle vyprávění byl jeden zabit při přepadení kostela lupiči r. 1793 a druhého zabil blesk na silnici za Zbraslaví. Jsou pohřbeni spolu s ostatními uprostřed kostela pod náhrobním kamenem bez nápisu.
Kostel je barokní jednolodní obdélná stavba s hranolovou věží v západním průčelí, se čtvercovým presbytářem a postranní sakristií. Loď je kryta stropem s fabionem, zatímco presbytář je zaklenut plackou se štukovou výzdobou a s nástropní malbou sv. Jana Nepomuckého a čtyř alegorických postav, které znázorňují jeho ctnosti. Z doby výstavby pochází ještě barokní hlavní oltář. Na oltářním obraze od neznámého malíře vidíme rovněž sv. Jana Nepomuckého a po jeho stranách stojí sochy poustevníků sv. Prokopa a sv. Ivana. Sochy jsou dílem některého člena kosmonoské sochařské rodiny Jelínků, jejichž tvorba byla ovlivněna Matyášem Bernardem Braunem. Setkali se s ním pravděpodobně během jeho působení ve Staré Boleslavi.
V době po zrušení zbraslavského kláštera byl dne 15. května 1793 kostel vykraden a poté zpustnul. Při tomto vloupání byly ukradeny i zvony. Záchrany se dočkal až v letech 1846-1849, kdy jej dala opravit kněžna Marie Anna z Oettingen-Wallerstein, tehdejší majitelka zbraslavského panství. Ještě r. 1931 byly v kostele umístěny nové zvony a o čtyři roky později získal nový krov a byla opravena jeho báň. Další jeho osudy pak do značné míry kopírují osudy naší země. V letech 1948-1989 se jeho stav neustále zhoršoval a došlo k jeho úplné devastaci.
Další jeho generální oprava proběhla až po pádu komunismu v letech 1992-1993. Z té doby pochází také kopie obrazu slavné římské Sixtinské Madony, umístěná na oltáři. V roce 1994 věnovala městská část kostelu ještě nový zvon zasvěcený sv. Janu Nepomuckému, který odlil zvonař Manoušek ze Zbraslavi. Náklady na tuto opravu dosáhly 7 miliónů Kč. V letech 2000-2012 byly dále obnoveny omítky, okapy a střecha kostela. Na následující léta je plánováno restaurování některých částí mobiliáře. Kostel byl znovu vysvěcen 22. května 1993, v roce 600. výročí umučení Jana Nepomuckého.
V kostele není kromě oltáře, dvou soch a lavic téměř žádný inventář, ale díky tomu disponuje jedinečnou akustikou. Není tu zavedena elektřina a svítí se svícemi. Kostel sv. Jana Nepomuckého je filiálním kostelem ve farnosti při kostele sv. Filipa a Jakuba na Zlíchově. Slouží se tu pravidelná mše jedenkrát měsíčně, zpravidla první sobotu v měsíci. V lednu se tu vždy provádí Česká mše vánoční od Jakuba Jana Ryby.
Díky poloze na hraně terénního zlomu v téměř stometrové výšce nad hladinou Vltavy se ze skály za presbytářem otevírají v průseku krásné výhledy do údolí. Jinak se však přes dominantní polohu kostel po většinu roku ukrývá v hustém stromoví, z něhož při pohledu z údolí vyčnívá především věž.

Text: historie
16.10. 2015 - Jiří Špaček

Zdroje
(s využitím informací farnosti u sv. Filipa a Jakuba)