Tvrz Zátoň.

Jižně od Zátoně na strmém konci návrší stávala tvrz, z níž zbyly pouze dvojí okrouhlé příkopy a pro hlubenina. Po této neveliké tvrzi nazývá se posud zádušní les "Schlosselwald". Újezd Zátoňský dostal se záhy (snad v 11. věku) darováním klášteru Ostrov skému, který les okolo vyklučil a na nich vsi Bohda lovice, Dobrné, Lužnou, Haslovice, Mezné, Dobřevec a Machovice založil. Také bylo u Zátoně proboštství již asi ke konci 13. století. Císař Sigmund zastavil Svéraz a Zátoň Jindřichovi a Buškovi bratřím z Drahova ve 400 kopách, však tak, aby králi rok s 8 koni slou žili. Roku 1422 dne 24. ledna zastavil týž král obě vsi Maternovi z Ronova. Právo Drahovských převedl na sebe r. 1431 Oldřich z Rožemberka, a syn tohoto Jan získal také r. 1460 to právo, které se Čeňkovi z Klinšteina po n. Maternovi bylo dostalo. Jiné dě dictví u Zátoně, totiž dvůr a ves, bylo v 15. století v držení kláštera Strahovského (zejména r. 1410). I to se dostalo svrchupsaným způ sobem pánům z Rožemberka. Roku 1459 dne 23. dubna sstoupil Jan z Rožemberka s dovolením kláštera Strahovského plat, který z dvorův Zátoňských na této straně řeky bral, bratřím z Větřní, a dostal za to platy jiné. Dvory ty patřily k Větřní ještě r. 1544. kdežto se oboje zboží Zátoňské pánům Krumlovským již r. 1539 dědičně dostalo. Tvrz postavená asi ve 14. století k ochraně zboží klášterského zanikla zajisté již po jednom století.

Text: historie
5.3. 2017 - August Sedláček, Hrady zámky a tvze Království českého III.