Barokní poutní kostel sv. Jana Křtitele z r. 1696 s dvouvěžovým průčelím je položen na levém břehu potoka či říčky Žejbro pod strmou skálou v romantickém údolí u Vrbatova Kostelce. Jeho autor není znám.
Stavba z r. 1696 je intaktně dochována a vytváří v romantickém údolí poutní místo. Předchůdcem dnešního kostela byla kaple postavená ve 12. století zbožným vladykou Vrbatou ku chvále Boha za jeho zázračné uzdravení vodou z nedaleké studánky. Vladyka Vrbata byl i zakladatelem nedalekého podlažického kláštera, proslulého vytvořením Codexu gigas čili Ďáblovy bible. Podskalský kostelík, prostým lidem zvaný též kostel svatého Vrbaty, sloužil nejprve jako opatský chrám Panny Marie pod Skalou a ve 14. století se stal farním kostelem. Za třicetileté války však kostelík zpustl a rozpadl se. Dnešní podobu dostal jednolodní kostel s polokruhovou apsidou a nárožními šestihrannými věžemi v letech 1676 -1696 za královéhradeckého biskupa Jana Františka Kryštofa z Talmberka a byl nově zasvěcen sv. Janu Křtiteli. V některých pramenech je historie zasvěcení popisována opačně a je uváděno současné zasvěcení Panně Marii pod Skalou. Církev však respektuje současné zasvěcení sv. Janu Křtiteli. Kostel je nyní filiálním kostelem ve farnosti Vrbatův Kostelec, ale bohoslužby se tu slouží jen příležitostně. V seznamu kulturních památek ČR je zapsán od r. 1958.Text: historie
15.8. 2021 - Jiří Špaček
Zdroje
(s využitím informací různých webových stránek a UPČ 3 Academia 1980)
|
Přihlášení |
