První písemná zmínka o osadě Jalubí, původně zvané De Gelube, pochází z listiny vydané olomouckým biskupem Brunonem v roce 1265. Ves patřila klášteru cisterciáků na Velehradě, který zde v roce 1405 založil gotický kostel zasvěcený sv. Janu Křtiteli. V době husitských válek byl kostel se vsí vypálen. V roce 1572 byl v kostele pochován velehradský opat Mikuláš IV. Kroner.
V polovině 17. století se následkem podemletí řekou Moravou zřítil kostel ve Spytihněvi. Spytihněvští faráři a kaplani se poté přestěhovali do Jalubí, kde sídlili až do r. 1712. Pod jejich duchovní správu náležely vsi Halenkovice, Spytihněv, Babice, Kudlovice, Sušice, Jalubí, Traplice, Jankovice a Košíky. V letech 1753–1763 byl z podnětu opata Antonína Haucka v Jalubí vybudován nový farní kostel. Dne 9. října 1764 chrám benedikoval poslední velehradský opat Martin Filip Zury. Za opata Zuryho byl kostel také vybaven oltářním obrazem Křtu Páně od Ignáce Mayera staršího, bočními oltáři s obrazy Viktorína Ignáce Raaba, kazatelnou a retábulem hlavního oltáře od Ondřeje Schweigla a varhanami od Jana Výmoly z Brna. Po zrušení kláštera na Velehradě v roce 1784 byla duchovní správa svěřena diecézním kněžím. V roce 1888 strhla vichřice šindelovou střechu věže. V roce 2014 byl hlavní oltář zrestaurován do původní podoby, jakou měl před 250 lety.Text: historie
3.5. 2016 - Luděk Vláčil
Zdroje
http://farnost-jalubi.info a další
|
Přihlášení |
