Posvátná hora boha pastýřů

Vrch Velíz najdeme asi 40 km západně od Prahy, na jižním okraji křivoklátských lesů. Tyčí se nad osadou Kublovem a je celý porostlý lesem. Tím více návštěvníka překvapí, když na jeho vrcholu najde miniaturní osadu a kostelík obklopený hřbitovem. Na vrcholové plošině doložily archeologické nálezy existenci rozsáhlého pravěkého sídliště, přetrvávajícího i v době keltské a slovanské. Spíše než o obranné hradiště šlo o významnou svatyni. Svědčí o tom přítomnost nikdy nevysychajícího pramene blízko vrcholu (jeho voda má v zimě i v létě stejnou teplotu) a skalka s jeskyní (která se bohužel v minulém století zřítila). Ve slovanských dobách zde byl uctíván bůh Veles, ochránce stád a pastýřů. Měl podobu rohatého skřeta, dosti blízkou antické představě satyrů.

Podle pověsti právě na Velíz přivedli Vršovci zajatého knížete Jaromíra a chystali se ho zde rituálně obětovat pod posvátným dubem. V poslední chvíli byl zachráněn svojí družinou. Na paměť události nechal založit kostelík sv. Jana Křtitele roku 1003, spíše však šlo o součást boje proti pohanství. Při kostele vznikl klášter, za husitských válek byl však zničen a už nikdy nebyl obnoven. Při rekonstrukci kostela v roce 1992 byla v suti pod podlahou věže objevena kostra muže s uťatýma rukama a bez hlavy. Pomsta husitů na nenáviděném knězi nebo oběť nějakého magického rituálu?

Text: pověsti
4.3. 2003 - Fantastická Fakta 5/2000 Otomar Dvořák