Nejstarším předchůdcem dnešního kostela byl otónský sálový kostelík z konce 10. století. Na jeho místě byla ve 12. století postavena trojlodní románská basilika se čtyřmi věžemi. Od poloviny 13. století začala její náhrada současným gotickým kostelem: nejprve byl východně od ní postaven nový chór (presbytář), poté začala její demolice a stavba příčné lodi a trojlodí. Gotický kostel byl dokončen kolem roku 1400 s tím, že z původně zamýšlených čtyř věží byla dokončena jediná ("Hrbatá") u jižního boku chóru. Ze západního dvojvěží bylo postaveno jen přízemí s velkolepým vstupním portálem (kolem roku 1370).
Po roce 1423 byla před západní průčelí postavena Knížecí kaple jako pohřebiště Wettinů. Po polovině 15. století byl dokončen kapitulní ambit s kaplí Všech svatých, západní dvojvěží zvýšeno o první patro a postavena sakristie se spojovací patrovou chodbou za závěrem chóru. Od roku 1539 je kostel luterský. V koutě mezi Knížecí kaplí a jižní části západního dvojvěží byla krátce předtím postavena pohřební kaple vévody Georga, přestavěná roku 1677 barokně. Vlna rekonstrukcí a dostaveb velkých gotických kostelů v Německu dorazila do Míšně až v 90. letech 19. století. Jejím výsledkem byla dostavba západního dvojvěží do dnešní podoby (1903–08) a celková rekonstrukce kostela (do roku 1912), která se již naštěstí vyhnula puristickým excesům minulých desetiletí. Po roce 1990 prošel kostel komplexní rekonstrukcí a jeho stav zajišťuje obnovená stavební huť průběžnou údržbou.Text: historie
7.9. 2008 - Ivan Grisa
Zdroje
dle C. D. Langer, Architekturführer Meissen
|
Přihlášení |
