V článku "Vysokoújezdecký kostelík sv. Jakuba a Sibylino proroctví", otištěném v č.XI., r.1933 tohoto sborníčku, činí se zmínka, že v přístavbě kostela sv. Jakuba na Vysokém Újezdě, kde bývá Boží hrob, zasazeny jsou desky náhrobní, jež dříve nalézaly se ve zdi chrámové s těmito nápisy: Wogzlawa domicella (Vojslava šlechtična a Bartholomeus P.P*)pius presbyter, hic jacet (Bartoloměj zbožný kněz tu odpočívá). August sedláček ve svém pojednání "Klášter P. Marie na Svatém poli (str.18) otištěném r.1899 ve Výroční zprávě v. gymnasia v Táboře píše, že cisterciácký klášter sv. Pole založen byl r.1149 a osazen mnichy z kláštera v Hradišti (Mnichově) a že zakladatelkyní jeho mohla býti Vojslava, jejíž náhrobek v kostele ve Vysokém Újezdě viděti jest. Bartoloměj "pius presbyter" tamže pochovaný byl snad prvním opatem. Nápisy na náhrobku ve zdi kostelní ukazují na 12. neb 13.století a odjinud víme, že zakladatelé klášterův sobě v nich věčné odpočinutí volívali.
Pocházely by tudíž oba náhrobky z kostela sv. Máří v klášteře svatopolském, roku 1420 ke konci listopadu zapáleném hradeckými Husity s obcí Orebskou a Alšem Vřešťovským z Riesenberka. Tušil, že v nynější vesnici Klášteře byl klášter, po němž tu ještě zbývaly zdi, ale nemohl se dopátrati jako před ním Bohuslav Balbín, jak se ten klášter nazýval a kterému řádu náležel. Biener totiž klášter sv. Pole kladl na předměstí Hradce Král. na místo zvané Klášterem. Na Vysokém Újezdě byl r.1772. Oba náhrobní kameny zazděny byly leda do zdi kostelní zvenčí na straně evangelní. Z nich náhrobek Vojslavin pokládá za starší a Bartolomějův za mladší. O nápisech na nich panovala pověra, že kdo je přečte, bude toho roku v Čechách mor. Když je r.1772 Biener snadno přečetl, jeden z těch kdo byli toho svědky, pravil: "Teď vidíme, proč tolik lidí umírá."** Biener z BienenberkaText: pověsti
29.4. 2007 - Ladislav Domečka pro Sborníček Staré Třebechovice r.1934, č.14, str.7-8
|
Přihlášení |
