kostel sv. Jakuba Většího

Kostel sv. Jakuba Většího v dnešním Pomezí nad Ohří, dříve Mühlbachu, sloužící jako filiální má bezpochyby románské základy. Podle odkazů na řezenské diecézní matriky existoval již v 10. století a jako filiální je možné jej doložit k r. 1200. Kostel sv. Jakuba Většího se tak spolu s dalšími stavbami řadí mezi nejstarší kostely na Chebsku. Ke dni 10. května 1754 byla zřízena samostatná farnost Mühlbach s patronačním právem vázaným na chebskou městskou radu.

Z původní románské stavby se zachovaly do dnešních dnů jen některé fragmenty. Z gotických fází stavby vzniklých v době 14. – 16. století se dochovaly rovněž jen některé části, jako například stará sakristie při severní straně věže. Nicméně i přesto je způsob této přestavby zcela zřetelný, severní podélná zeď lodi byla zbořena a kostel byl přístavbou zvětšen směrem na sever. Tak vzniklo i nové kněžiště s hlavním oltářem a původní chór pod věží zůstal zachován jako postranní kaple s oltářem sv. Barbory. Prostor původní kostelní lodi dnes vyplňuje kruchta, ze které je přístup do horních pater věže. Kostelní věž může pravděpodobně pocházet z tohoto exponovaného období. Jsou zde typická střílnová okna a vyvýšený vstup. Na konci 15. či počátkem 16. století došlo v prostoru kostela ke zhotovení nástěnné malby s neobvyklým námětem Krista ve vinném lisu obklopeného vyobrazením sedmi svátostí. Tato malba se nalézá v pásu nad sanktuářem ozdobeným starší malbou pocházející pravděpodobně z konce 14. století zobrazující monstranci s tělem Páně adorovanou dvojicí andělů. Tento výjev je prof. Roytem datován právě do tohoto období na základě srovnání s dalšími známými vyobrazeními tohoto motivu v českém prostředí. Dnešní podoba kostela pochází převážně z přestavby, která byla provedena v průběhu raného novověku. Velmi pravděpodobně byla realizována v průběhu 17. a 18. století. Vzhledem k faktu, že dne 23. listopadu 1700 došlo k novému vysvěcení kostela, je nutné předpokládat, že k úpravám stavby došlo v duchu barokního slohu ještě před tímto datem. V 18. století zřejmě docházelo k dalším přestavbám. Počátkem 19. století, patrně v době kolem roku 1800, jistě došlo vytvoření nového průchodu z lodi do sakristie. V letech 1829 a 1830 byly odstraněny postranní empory a byla zpevněna varhanní kruchta. Roku 1778 byla v presbyteriu a r. 1884 v celém kostele položena nová dlažba z kamenných cementových desek, přičemž byly odstraněny desky z hrobů Evy Rosiny Mießel a Margarety Bähr před hlavním oltářem a přemístěny do předsíně. Aktivity související s vybavováním a opravami kostela v průběhu I. světové války ustaly, dokonce těsně před jejím koncem v letech 1917–1918 došlo k zabavení zvonů kostela, stejně jako částí varhan. Počátek 20. let 20. století se proto nesl ve znamení snahy o obnovu těchto válečných ztrát. V r. 1920 tedy došlo k úpravám baldachýnu nad kazatelnou a také ke koupi křížové cesty s velikostí jednotlivých zastavení 50 x 35 cm. Roku 1921 byly do věže instalovány dva nové bronzové zvony. Ve stejném roce došlo navíc k výměnám kostelních lavic a úpravě jednoho z křížů na hřbitově. Již v druhé polovině 20. let bylo i přes tyto jednotlivé akce směřující k obnově zřejmé, že v kostele bude potřeba realizovat zásadní úpravy. S úpravami bylo započato v r. 1930, přičemž byla vystavěna nová sakristie, z chóru byly odstraněny dětské lavice a v celém kostele byla položena nová podlaha z keramických dlaždic a pod lavicemi pouze betonová. Hlavním autorem těchto úprav byl dr. Kühn, který řešil všechny stavební části obnovy. V r. 1932 však došlo i vytvoření malířské výzdoby a jejím autorem byl chebský malíř Anton Friedl. Ten v oblouku nad oltářem a v prostoru přímo nad ním zobrazil Boha Otce, Beránka Božího a dvojici andělů s nápisovými páskami. Tyto malby jsou v současné době překryty novou omítkovou vrstvou vytvořenou v době poslední rekonstrukce objektu po r. 2000. Během těchto úprav byl kostel rovněž elektrifikován. Kostel sv. Jakuba Většího v Pomezí nad Ohří je nyní filiálním ve farnosti Cheb, pravidelné bohoslužby se v něm však nekonají.

Text: historie
30.8. 2022 - Jiří Špaček

Zdroje
(s využitím informací webových stránek obce)