Kostel sv. Jakuba Většího

Kostel založili mniši z Nepomuckého cisterciáckého kláštera již v polovině 12. století. Vzhledem k zdejším zlatým dolům byl zasvěcen sv. Jakubovi, patronu horníků. Na konci 13. století byl původní románský kostel, z něhož se zachoval portál na jižní straně dnešního presbyteria, přestavěn ve stylu rané burgundské gotiky. O bazilikální trojlodí byl rozšířen v letech 1360-70. Na počátku 80. let byla jako náhrada starší zvonice postavena v ose presbyteria věž zakončená střechou s cibulí. V 80. letech 16. stol. bylo zařízení kostela zničeno Ondřejem ze Šternberka. Prameny se ovšem rozcházejí v motivu tohoto činu. Šlo o kalvínskou „očistu od model“ nebo o „záchvat choré mysli“? V roce 1786 byl kostel v rámci josefinských reforem odsvěcen a až do roku 1857 sloužil jako sýpka a sklad. V letech 1859-60 byl zásluhou krajského hejtmana rytíře z Putzlacheru a majitelky panství kněžny Vilemíny z Aueršperku opraven včetně novogotických úprav a rozšíření o sakristii, opatřen novými varhany i dalším zařízením a znovu vysvěcen. Od té doby slouží opět jako farní (arciděkanský) kostel.

Text: historie
12.2. 2006 -