Původně románský kostel (zachovány části román. zdiva, zbytky pův. románského opevnění). Jednolodní orientovaná stavba z lomového kamene, s trojboce uzavřeným, raně gotickým presbytářem, nad který byla r. 1854 přistavěna mohutná hranolová věž. Na jižní straně presbytáře je podélná sakristie, vedle které je na jižní straně lodi kostelní předsíň.
V západní části kostela bývala dříve (patrně již od založení kostela) panská tribuna, přístupná samostatným vchodem, ke kterému byl přístup po dřevěném můstku, spojujícím kostel s pův. přilehlým feudálním dvorcem (zazděný vchod za dnešními varhanami). Roku 1755 byl kostel při opravě přestavěn – byl prodloužen a sklenut presbytář. Fasáda presbytáře je členěna pilastry, věže lizénovými rámci a sdruženými okny, ostatní fasády hladké. Presbytář je sklenut plackou se štukovým zrcadlem, v závěru klenba s výsečemi, loď (původně zaklenuta valenou klenbou) je plochostropá se štukovým zrcadlem, stěny presbytáře i lodi jsou členěny pilastry. Sakristie je sklenuta dvěma poli křížové žebrové klenby, žebra jsou vyžlabená. Jižní předsíň je plochostropá, kruchta je zděná nepodklenutá. Pod původním presbytářem románská krypta, vybudovaná při stavbě kostela jak bývalo zvykem (uložena těla manželky a dětí Václava Vintíře z Vlčkovic; r. 1624 Mandalena Perglarová, vdova po Wolfgangu Perglaru z Perglasu a její snacha Eliška, manželka Václava Otakara Perglara z Perglasu; dále těla Jindřicha st. Koce z Dobrše na Kolinci a Novém Dvoře a jeho první manželky Eufemie, roz. Perglarové z Perglasu; naposledy zde byla pohřbena r. 1702 pětitýdenní Anna Tereza, dcera hejmana Václava Süllata). Románský portál původního hlavního vchodu v jižní zdi je sklenutý polokruhem, se dvěma pravoúhlými ústupky, neprofilovaný. V tympanonu je stále patrná gotická freska Ukřižování Krista. Dnešní hlavní vchod v západní zdi byl zřízen roku 1852. Hlavní oltář je z poloviny 18. století, je portálový se sochami sv. Petra Pavla po stranách, s obrazem od F. Klimeše (1904), s anděli a skupinou Nejsvětější Trojice v nástavci. Kazatelna je z poloviny 18. století, zdobená reliéfem. V lodi při triumfálním oblouku jsou dva boční protějškové oltáře přibližně z doby kolem roku 1700, na oltáři Panny Marie pozdně gotická dřevěná soška Madony (konec 15. stol.). Sochy sv. Šebestiána, Rocha a Piety jsou z 18. století. Cínová křtitelnice ze 17. století byla silně obnovena roku 1960. Dvě cechovní korouhve jsou rokokové a dvě z roku 1858. V kostele jsou také kamenné náhrobníky z různých dob: žulový náhrobník s erbem Boříkovských z Košumberka vladyky Buriana Boříkovského z Košumberka (letopočet uražen; zemřel před r. 1551), v chrámové podlaze náhrobník Václava Vintíře z Vlčkovic (1580), náhrobník s obšírným nápisem hraběte Tertzi de Sissa (1734) a náhrobník s kalichem zdejšího faráře Sebastiána Pěšího (1755).Text: popis
2.10. 2012 - E. Horáková podle Umělecké památky Čech 2., Emanuel Poche a kol., Academia 1978; Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV., Karel Kuča; http://www.kolinec.eu/pisemnosti/mara-3.htm
|
Přihlášení |
