Újezd Drahoňův ves položena jest na lázu, který se sklání k východní straně. Kostel této osady stojí skorem na nejvyšším místě. Severozápadně ode vsi a pod kostelem k východní straně stávala tvrz zdejší. Není již po ní známek, ale staří pamětníci vypravovali, že základy její jsou pod zemí, majíce je ovšem za zbytky kláštera, který založil vladyka „Drahnovský.“ Když asi okolo roku 1800 v těch místech kopali, uhodili na sklep, k němuž šly schody. Aby poznali jeho hloubku, vrazili do něho tyčkou sedmisáhovou, ale nepřišli až ke dnu, a poněvadž se tam pro zkažený vzduch přijíti nemohlo, dali zase všechno přikryti a postavili tu malou stodolu pro učitele. Tehda také vykopány tu pěkné, dobře vypálené cihly. Že kromě této tvrze ještě jedna stávala na druhém konci vesnice, níže provedeno bude.
Újezd Drahoňův obdržel jméno své od Drahoně vladyky, jehož potomci jméno to s oblibou mívali. Podací kostelní náleželo společně vladykám zdejším a Chtětínským, neboť obojí byli prvotně jednoho rodu. Újezd sám nebyl statkem jedním, nýbrž také na několik částí rozdělen. Roku 1359 drželi části Ota a Beneš bratří z Chrastu a Jan Drahoň z Újezda. Tento vyskytuje se r. 1365 jako purkrabě arcibiskupského hradu v Roudnici. Roku 1374 připomínají se jako patronové kostela zdejšího Zdislav z Chotětína a Albert neb Aleš z Újezda bratří. Dotčený Jan anebo Ješek přijal na díl svůj, totiž dvůr v Újezdě s dvěma podsedky, čtvrtý hlas podací kostelního, dvůr poplužný, dvůr kmecí a mlýn v Jejičném,5) dvory kmecí v Pliskově a cekově6) řečeného Alše na spolek, ale když Jan před r. 1384 zemřel, našlo se, že Ješek statek svůj dcerám Kateřině, Dorotě, Markétě a Drahoňce zapsal. Tyto sice také asi jeden čas s otcem zemřely, ale Aleš měl přece proto soudy, ve kterých mu pomáhal Ješek Baštin z Drahoňova Újezda. Kromě těchto držitelů měli roku 1379 Anéžka, Oldřich z Chrastu a Vácslav. Roku 1406 připomíná se Jan z Drahoňova Újezda. Asi r. 1410 zakoupil se v Újezdě Vítek řečený Krušec, který nedávno před tím otcovský svůj statek v Chodouni prodal, a poněvadž z něho úročiti měl ke kostelu Zdickému, plat ten na úročníka svého v Újezdě přenesl. Rozdělení ve mnohé díly potrvalo i roku 1412, kdež tu vládli Jindřich Drahoň a Petr, sirotci Lukášovi, jichž poručníkem byl Petr z Chrastu a Dorota, vdova po Michálkovi z Chotěšína. V letech 1426-1435 nacházíme jako pány podací Annu vdovu a vladyku Drhana. Buď se tedy již statky zdejší zcelovaly a hromadily, aneb, což se více k víře podobá, osoby víry kališnické od podání vyloučeny. Ve druhé polovici 15. věku nacházíme v Újezdě dvě tvrze a dvojí statek. Jedna byla za nynější školou, jak již popsáno bylo. Druhá s dvorem poplužným, který přetrval obě tvrze, stávala na druhém konci vesnice. Na tvrzi pod kotelem seděl roku 1466 Jan Vlk z Miletic. Nástupce jeho Burjan Vlk z Miletic prodal tvrz, dvůr a třetí hlas podací v Drahoňově Újezdě Vácslavovi z Lobkovic, kterýž posledním pořízením svým (r. 1531) odkázal tento statek strýci svému Janovi z Lobkovic; z té příčiny také jemu prodej Újezda roku 1549 po shoření desk skrze vladyky Miletické obnoven. Čásť tato patřila od té doby k panství hradu Zbiroha a hospodářství tu za nedlouho zaniklo, když také tvrz spustla. Ke druhé části patřil statek velmi hojný, totiž tvrz, dvůr a čásť vsi s podacím kostelním, ves celá Pliskov, panství a dědiny v Jejičném a Cekově, vsích pustých Terešově, Němčevicích, Přísečnici, mlýn Kotrbovský a mlýniště u Pliskova. Statek ten zdědil po své mateři nějaký Vratislav z Mitrovic; syn pak tohoto Jan ujal dotčený statek otcovský jemu po bábě náležející asi r. 1535 a r. 1544 dal si jej v obnovené dsky zemské vložiti. Ženat byl s Adličkou z Chudenic, jíž roku 1546 na Újezdě věnoval. Jak dlouho Jan (potom nejstarší řečený) žil, není nám známo. Roku 1580 držel statek ten syn jeho Jiřík,6) který byl potom cís. hejtmanem na Chlumci. Týž prodal r. 1585 tvrz, dvůr a ves „Újezd Drahoňů“ a ves Pliskov s příslušenstvím Ladislavovi staršímu z Lobkovic a na Zbiroze za 8500 kop míš. Po tomto zakoupení zanikla i tvrz zdejší a jen dvůr poplužný se udržel.Text: historie
18.10. 2022 - August Sedláček, Hrady, zámky a tvrze Království Českého, kniha č. 6
|
Přihlášení |
