Z původního kostela se dodnes dochovala cínová křtitelnice, nesoucí letopočet 1619 a kněžiště v gotickém slohu. V roce 1734 byl kostel přebudován do dnešní stavební podoby, s původními dvěma prvky. Hrany valené klenby kněžiště zdobí štukové žebrování. Zdi po obvodu jsou vyztuženy vnějšími opěráky po celém obvodu chrámu. Původně se v kostelní věži nacházelo pět zvonů, z nichž čtyři byly pořízeny v rozmezí let 1755–1759. Největší z nich nesl jméno Jakub a tento byl opatřen nápisem v latině, v překladu znějícím: Roku 1758 měsíci červnu, když Prus marně obléhal Olomouc, jsem byl zničen. Původní zvon nesl letopočet 1495 a říkalo se mu Lutrián. Další zvony byly postupem času zavěšeny do kostelní věže, včetně čtvrtého z nich – Umíráčku. Pátý zvon, datovaný od roku 1755 byl v roce 1770 přemístěn do nové věžičky nad kněžištěm. Roku 1917, v době první světové války, byly všechny čtyři věžní zvony zabaveny ve prospěch válečných účelů. Časem silně poznamenaný zvon z malé věže příčinou krutých mrazů v roce 1942 puknul. Protože i druhá světová válka zanechala na kostele památku v podobě zabavených zvonů, zbyl ve věži osamocený Umíráček. Až v roce 1947 byl do věže zavěšen zvon z opuštěného kostela v nedaleké obci a nový Jakub, třetí v pořadí, byl vyroben ve zvonařské dílně Dyttrich z Brodku u Přerova až v roce 1977. Od tohoto roku jsou ve velké věži spálovského kostela zavěšeny tři zvony.
Text: historie
14.6. 2009 - Jaroslav Šefčík (OÚ Spálov)
|
Přihlášení |
