Děkanský kostel sv. Havla (původní zasvěcení P. Marii podle UPČ novější literatura neuvádí) pochází z počátku 14. století, prameny zmiňují dnes nedochovanou autentiku přijímanou jako doklad o vysvěcení kostela r. 1313. Kostel s plochostropou čtvercovou lodí a obdélným presbytářem zaklenutým dvěma poli křížové žebrové klenby a snad již v této fázi i obdélnou valeně zaklenutou sakristií zřejmě přestal dostačovat zvyšujícímu se počtu farníků, proto byla někdy ve druhé polovině 14. století loď o polovinu prodloužena a opatřena bohatě profilovaným vstupním portálem. Nejpozději na počátku 16. století kostel vyhořel.
V druhém desetiletí 16. století byl kostel upraven Vojtěchem z Pernštejna: loď dostala nový krov (1511), v presbytáři bylo zvětšeno východní okno, do zdí osazen sanktuář datovaný 1521 a zřízeno sedile, ze stejné doby je prameny doložen i dnes zaniklý hlavní oltář datovaný r. 1521. Na přelomu 16. a 17. století byla rozšířena jižní okna lodi, roku 1661 byla jižně od kostela postavena dřevěná polygonální zvonice nahrazená roku 1871 zděnou novorománskou. Další úpravy následovaly v 19. století: válcové schodiště na kůr, okna a nový strop lodi (1854), západní předsíň (1883), v letech 1892-94 byl kostel regotizován. Další opravy následovaly i ve 20. století v letech 1935, 1991, 1996.Text: historie
16.12. 2011 - © Milan Caha (zdroj:Poche E.: Umělecké památky Čech (P-Š), Academia Praha 1980)
|
Přihlášení |
