Kostel v Nevernu založil v roce 540 irský mnich svatý Brynach. Nevern se stal církevním centrem okrsku Cemais, který spadal pod velšské království Deheubarth. Nejstarší kostel byl patrně dřevěný. Z doby jeho založení pochází kámen s irskou verzí písma ogham a s latinským nápisem. Oba nápisy mají stejný význam, (kámen) Maglocunuse, syna Clutoriuse. Tento dvoujazyčný kámen pomohl v novověku objasnit abecedu keltského písma ogham.
V roce 1291 vynášely poplatky farnosti roční zisk 16 liber, což byl dvojnásobek všech ostatních farností v děkanství Cemais. Zisk pocházel z poplatků věřících za církevní služby (pohřby, křty, svatby). V roce 1377 prodal Mikuláš Audley, majitel panství Cemais, právo na výnosy farnosti katedrále svatého Davida v Saint Davids. Kostelní věž pochází z roku 1380. Současný kostel je z období let 1420-1450. Nevern byl ve středověku důležitou zastávkou na poutní cestě do Saint Davids. Od reformace v 1. polovině 16. století je kostel anglikánský. Poutím do Saint Davids byl od té doby konec. V roce 1864 byl kostel rozsáhle přestavěn do dnešní podoby. Farnost dnes zahrnuje kromě Nevernu také osady Felindre Farchog, Monington, Moylgrove a Bayvil. Kostelní věž byla opravena v roce 2021. Staré nefunkční uchycení a ovládání zvonů nahradilo nové soustrojí.Text: historie
8.11. 2023 - Pavel Semple
Zdroje
(https://www.nevern-church.org.uk/ancient-modern/)
|
Přihlášení |
