kostel sv. Bartoloměje

nástěnné malby

Ještě snímek v soupisu památek z roku 1913 zobrazuje stěny v interiéru kostela holé téměř bez stop výmalby a ani soupis samotný se o nástěnných malbách nijak nezmiňuje. Ty byly v kostele objeveny při jeho úpravách na smuteční síň, jejich odkrytí a restaurování provedli v letech 1969 - 1971 akademičtí malíři Alena a Vlastimil Bergrovi a Eva a Josef Němcovi. V krátké době však došlo kvůli chybějící izolaci k narušení maleb vzlínající vlhkostí, proto byly malby roku 1996 zajištěny a roku 1999 nově restaurovány.

Malby ze tří časových vrstev pokrývají kompletně stěny kněžiště a kápě jeho klenby, v lodi se dochovaly na východní stěně, na severní stěně vzhledem k dodatečně vložené barokní klenbě a jejím přízedním pilířům pouze ve východních dvou polích severní stěny. Ve středním poli byly ve spodní části narušeny druhotným osazením dvou gotických náhrobníků. Čtyři kápě klenby presbytáře již samy o sobě vybízely k často viděnému použití symbolů čtyř evangelistů doplněné poprsími neurčených postav, snad starozákonních proroků, stejně jako na podhledu vítězného oblouku. Stěny presbytáře zdobí do výše konzol klenby iluzivní draperie, v horních partiích jsou až ve třech pásech zobrazeny převážně výjevy ze života Krista datované do 2. čtvrtiny 14. století. V horním pásu na severní stěně jsou blíže neurčené postavy s nápisovými páskami (snad donátorská scéna?). Ve středním pásu začíná christologický cyklus výjevy snad Zvěstování Panně Marii, Navštívení Panny Marie a Narození Páně. Na horním pásu východní stěny cyklus pokračuje Obětováním v chrámu, v okenní špaletě pak nejasné výjevy snad na téma krále Heroda a Vraždění neviňátek. Vpravo od okna následuje Útěk do Egypta. Na jižní stěně následuje po levé straně okna Ukřižovaní, které vybočuje z chronologie cyklu a je zřejmě až mladší vrstvou maleb z 2. poloviny 14. století překrývající dvě nad sebou umístěná pole původního cyklu. Výjevy ve špaletách jižního okna jsou nezřetelné a obtížně identifikovatelné, stejně jako výjev napravo okna hypoteticky určený jako Klanění králů. Cyklus dále pokračuje zřejmě v dolním pásu na severní stěně. Levé dva výjevy jsou nečitelné díky dodatečnému vložení renesančních náhrobníku, třetí pak vložením mladšího sanktuaria. Ikonograficky jasný není ani následující výjev. Pokračováním cyklu je Bičování Krista v dolním pásu východní stěny, na základě toho by u předchozích výjevů mohlo jít o zobrazení Krista před Pilátem. Po Bičování následuje na druhé straně okna Nesení kříže. Na jižní stěně následovalo Ukřižovaní překryté později již zmíněným větším výjevem se stejným námětem a poslední dva výjevy Zmrtvýchvstání a Sestoupení do pekla. Druhý christologický cyklus z doby před polovinou 15. století je částečně dochován na severní stěně lodi. Cyklus 18 výjevů ve čtvercových polích s ornamentálními rámy začínal vlevo nahoře dnes nečitelným výjevem, po něm následuje Narození Páně, Klanění tří králů, Vjezd do Jeruzaléma, Kamenování (?) Krista, Poslední večeře, Kristus před Pilátem (?), Bičování Krista, Korunování trním, Nesení Kříže (?), Přibíjení na kříž, Ukřižování. V dolní řadě cyklus pokračuje opět nečitelným výjevem následovaným plakáváním či Kladením do hrobu, další výjev zanikl zcela a v jeho místě je iluzivní draperie ze starší vrstvy výmalby. Cyklus končí obrazy Zmrtvýchvstání, Nanebevstoupení a opět nečitelným výjevem. Malby na východní stěně lodi jsou rozděleny do tří pásů. V horních dvou pásech nad vítězným obloukem je zobrazen život sv. Bartoloměje (vycházející patrně z Legendy aurea) od stejného autora jako malby na sousední severní stěně lodi. Jeho deset čtvercových výjevů je stejně jako christologický cyklus odděleno ornamentálními rámy. Postranní výjevy obou pásu jsou narušeny barokní valenou klenbou, tři prostřední obrazy dolního pásu pak ještě úpravami kolem vítězného oblouku. Ústřední postavou všech výjevů je dlouhovlasý světec s plnovousem oděný do bílého pláště, jejich výklad je ovšem do značné míry pouze hypotetický. Na poškozeném prvním obraze je sv. Bartoloměj usazen u indického chrámů uctívačů falešného boha, na dalším pak zřejmě světec zbavuje prosebníka démona. Uprostřed zbavuje sv. Bartoloměj posedlosti dceru krále Polymia, v následujícím obraze již křtí královskou rodinu. Poslední narušená scéna horního pásu je nejasná, podle chronologie legendy snad zobrazovala setkání světce se zatvrzelým Astregesem, bratrem v předchozím výjevu pokřtěného krále Polymia. V prvním poli dolního pásu sv. Bartoloměj boří pohanské modly, v druhém poli již začíná jeho martyrium, když je bit holemi. podle dochované horní poloviny střední výjev dolní řady zřejmě zobrazoval stahování světce z kůže před králem Astregesem, v následujícím výjevu je sťat. Poslední výjev snad zobrazuje některý z posmrtných zázraků. Po stranách vítězného oblouku jsou dva výjevy datované do doby po roce 1400, vlevo je to obraz Agónie v Getsemanské zahradě, vpravo Mše sv. Řehoře.

Text: popis
15.4. 2015 - Zany

Zdroje
podle: Pavelec, Petr: Středověká nástěnná malba v jižních Čechách. disertační práce (Ph.D.). Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta, Olomouc, 2013