Během reformace ztratili katolíci farní kostel Božího Těla, který se dostal do rukou protestantů. V roce 1617 si katolíci postavili nový kostel v pozdně renesančním slohu s novogotickými prvky. Šlo o projev ideového a uměleckého fenoménu vyskytujícího se v architektuře kolem roku 1600 a vědomé archaizace. Kostel byl vystavěn s vysokou lodí pravděpodobně bez věže. Interiér kostela měl rovné dřevěné stropy, pravděpodobně malované. V roce 1643 během třicetileté války byl kostel sv. Barbory zničen. Jelikož katolíci opět získali farní kostel, zůstal hřbitovní chrám dlouho neopravený. K obnově došlo teprve v roce 1670. V té době byla zvýšena nebo postavena věž, byla zaklenuta loď a presbytář. Chrám sv. Barbory zpočátku získal status hřbitovní kaple a poté hřbitovního kostela. V letech 1804, 1844 a kolem let 1880-1910 byl kostel upravován. Při poslední rekonstrukci byly provedeny drobné úpravy, při kterých vznikla vnitřní polychromie v historizujícím stylu s prvky neorenesance, neoklasicismu a neobaroka.
Text: historie
12.9. 2023 - Luděk Vláčil
Zdroje
https://zabytek.pl/pl/obiekty/miedzylesie-kosciol-cmentarny-obecnie-pomocniczy-pw-sw-barbar a další