Rozvoj předměstí Liberce na přelomu 19. a 20. století, způsobený rozmachem průmyslové výroby ve městě i jeho širším okolí, vedl k požadavku na vznik nových farností a kostelů. Ruprechtice a blízké Kateřinky měly roku 1900 téměř 4000 obyvatel, tehdy převážně římskokatolického vyznání. Od konce 19. století zde působil kostelní spolek, který shromažďoval prostředky na stavbu kostela. Od r. 1907 sice v Ruprechticích existoval poutní kostel Panny Marie U obrázku, snaha o stavbu kostela v centru obce však neustávala.

V letech 1909–1910 byl podle projektu liberecké kanceláře Maxe Kühna (1877–1944) a Heinricha Fanty (1877–1941) postaven na návrší jižně od vznikajícího ruprechtického náměstí jednotně řešený soubor kostela a fary, spojených arkádovou chodbou. Slavnostní vysvěcení provedl litoměřický biskup Josef Gross 18. 9. 1910. Rok poté vznikla samostatná farnost Ruprechtice-Kateřinky.
Život farnosti zasáhly obě světové války, zvláště dramatický dopad měly události roku 1945: většina farníků byla vyhnána, obě obce osidlovali noví obyvatelé z vnitrozemí. Komunistické tažení proti církvi vedlo k faktickému zrušení farnosti roku 1950, do roku 1957 se zde ještě stále řidčeji sloužily mše, kostel se stával terčem vandalů.
Roku 1960 byl objekt zapůjčen Severočeskému museu jako depozitář. O pět let později byla uzavřena smlouva o padesátiletém užívání kostela i fary okresním archivem. Do kostelní lodi byla vložena ocelová konstrukce regálů a výtahu, aby se vytvořil depot archiválií. Nové využití uchránilo objekt od další devastace, byla zajištěna základní údržba a provoz. Archiv zamýšlel počátkem 80. let 20. století provést přístavbu v zahradě fary, ke které nedošlo.
Roku 1990 převzali správu ruprechtické farnosti františkáni. Roku 1992 se vystěhoval archivní depozitář a začala postupná obnova kostela, znovu vysvěceného 12. 6. 1994.
Od r. 1994 je kostel zapsán do seznamu kulturních památek ČR.

Text: historie
27.9. 2010 - Ivan Grisa

Zdroje
dle Kol. autorů: Kostel sv. Antonína Paduánského v Ruprechticích, 100 let, 2010