Filiální kostel sv. Anny ve Škvorci nechala v letech 1759-1767 postavit tehdejší majitelka panství Marie Terezie, vévodkyně Savojská, rozená kněžna z Liechtensteinu (1694-1772). Pozdně barokní kostel vyrostl zřejmě na místě zbořeniště staršího kostela. Škvorec podle historických záznamů měl totiž kostel neznámé gotické podoby již v r. 1356.
Nynější kostel je jednolodní neorientovaná stavba s obdélným presbytářem, ke kterému jsou připojeny postranní prostory na půdorysu protaženého půlkruhu, na něž vedou šnekovitá schodiště. Nad hlavním severním průčelím vystupuje z volutového štítu nízká hranolová věž, krytá cibulovou bání. Průčelí i další stěny jsou členěny vpadlými poli. Presbytář a loď s vyplněnými kouty jsou členěny pilastry a sklenuty plackami a podvojnými pásy, které vybíhají z přístěnných pilířů. Závěr presbytáře je sklenut konchou. V lodi je barokní kruchta. Zařízení kostela je barokní. Hlavní oltář má rokokový rámec z r. 1740, zakončený hrotitým baldachýnem s vyřezávanými drapériemi. Po stranách oltáře jsou na stěnách presbytáře sošky sv. Jana Nepomuckého a sv. Šebestiána z r. 1730 od J. J. Šlansovského. Barokní sochy sv. Augustina a sv. Mikuláše v nadživotní velikosti sem byly v r. 1861 přeneseny z kostela v Obořišti. V presbytáři pod zámeckou oratoří se nachází barokní socha sv. Jana Nepomuckého z poloviny 18. století umístěná původně na náměstí, která byla do kostela přenesena v r. 1919. Kostel sv. Anny, který je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR, je dokonale ukryt před zraky návštěvníka. Cesta k němu vede ulicí mezi oběma zámky. Kostel stojí ve stráni v bezprostředním sousedství hřbitova a jeho barokní tvary jsou utopeny v zeleni vzrostlých stromů. Marně budeme hledat místo, odkud bychom ho mohli vidět celý. Kostel sv. Anny ve Škvorci je filiálním kostelem římskokatolické farnosti Úvaly a konají se v něm pravidelné sobotní bohoslužby.Text: historie
19.7. 2015 - Jiří Špaček
Zdroje
(s využitím informací městyse Škvorec a farnosti Úvaly)
|
Přihlášení |
