Kopec Hůrka (544 m) nad Onšovem tvoří výraznou krajinnou dominantu. Na jeho vrcholu stával údajně již od konce 10. století dřevěný kostelík. V roce 980 jej dle legendy dal vystavět kníže Slavník a v roce 983 jej vyvěstil sv. Vojtěch. V polovině 13. století byl péčí Protivoje Čeče z Onšova rozšířen. Za husitských bouří vyhořel a důkladně opraven byl až v roce 1693 (v té době sloužil jako hřbitovní kostel). V roce 1785 byl zrušen a posléze v roce 1818 zbořen.
Kostel dnes připomíná pouze novodobý kříž s nápisem, informujícím o existenci kostela v letech 980–1818 a zvětralý náhrobní kámen se značně poškozeným reliéfem erbu. Na náhrobku byl podle pamětníků ještě nedávno čitelný nápis: "Léta páně 1618 dne 5. měsíce srpna skonal život svůj v Pánu narozený a statečný rytíř pan Jan Nejstarší Lukavecký z Lukavce panovník na Onšově". Další dva náhrobní kameny pánů z Lukavce byly z Hůrky předeseny do Onšova a zazděny do zdi kostela sv. Martina.Text: historie
15.10. 2007 - Milan Caha
Zdroje
Zdroj: Umělecké památky Čech K/O svazek druhý Academia 1978
|
Přihlášení |
