Založení kostela se odhaduje společně se založením města. Budova je gotická z první třetiny 14. století, lze odhadovat podle dochovaného presbytáře. V roce 1635 postihl kostel mohutný požár, který poškodil loď kostela a věž. V letech 1650–55 proběhly rekonstrukční práce a byla přestavěna loď s věží, současně byla dána kostelu barokní podoba. Budova je jednolodní, obdélníková s pětiboce uzavřeným presbytářem a s opěráky a hrotitými okny bez kružeb, na severní straně je rozsáhlá čtvercová sakristie. U severní strany lodi je předsíňka. V severní a západní stěně jsou barokní portály. Presbytář je sklenutý křížovou žebrovou klenbou, v závěru paprsčitě. Loď kostela je sklenuta valenou klenbou s lunetami na polopilířích. V presbytáři byly fresky, které byly zabílené roku 1787.

Zařízení: Hlavní oltář je raně barokní, pravděpodobně z roku 1689, zrenovován byl v letech 1881 a v letech 2003 – 2004. Oltář je portálový s boltcovým ornamentem, dole obraz Nalezení sv. Kříže, domalovaný 27. května 1676, v nástavci obraz Korunování Panny Marie, současný s oltářem. Po stranách jsou sochy sv. Barbory a sv. Kateřiny z 1. poloviny 18. století. Po stranách hlavního oltáře stojí dvě sochy andělů s nástroji Kristova umučení. Pravý boční oltář je zasvěcen sv. Jiří a pochází z roku 1671, autorem je malostranský řezbář J. Boháč. Oltář má obraz sv. Jiří a v nástavci je obraz sv. Kateřiny. V presbytáři je boční oltář sv. Jana Nepomuckého s obrazem od F. Anděla z roku 1884. Přítomná kazatelna pochází z roku 1679, kompletně obnovená byla v roce 1881. Vedle kazatelny je na levém oltáři replika gotické řezby Piety, tzv. krásného stylu, která byla objevena na půdě sakristie v roce 1946 (originál je uložen v Litoměřicích). V lodi je obraz Ukřižování z 18. století, dále potom obraz s motivem sv. Matouše a sv. Jana Evangelisty. Křtitelnice je kamenná, pozdně gotická z roku 1500 a pochází z Kuřivod. Na kruchtě bývaly obrazy Panny Marie Karlovské a sv. Pavla. Varhany jsou pseudorománské z roku 1900 od firmy Rejna a Černý z Prahy – Vinohrad. Na severní straně portálu jsou náhrobky z let 1690, 1817, 1811 a mnoho dalších. Na okolním hřbitově je mnoho empírových náhrobků a vedle kostela je hrobka MUDr. Tieftunka (osobního lékaře Ferdinanda Dobrotivého), pozdně empírová z první poloviny 19. století. Naproti kostelu je děkanství, vystavěné v pozdním barokním stylu z roku 1807. Budova je jednopatrová s mansardovou střechou a zdobením na fasádě.
Směrem na Doksy (při staré poutní cestě k Bezdězu) je Kaple Nejsvětější Trojice z 2. poloviny 18. století. Kaple je obdélníková, jednolodní s půlkruhovým závěrem a ve starých dobách při ní býval hřbitůvek, náležející ke zdejšímu klášteru augustinů.
Pod zámkem ve zděném opevnění je výklenková kaplička ve které bývala socha sv. Jana Nepomuckého .
Před kostelem Povýšení sv. Kříže je na podstavci socha sv. Jana Nepomuckého pocházející z roku 1723, což potvrzuje i chronologický latinský nápis, sdělující že sochu nechal zřídit bělský farář Václav Vít Ignác Zippel, který zde působil v letech 1711–1724.
Na náměstí v parku je mariánský sloup z roku 1681 a litý křížek na kamenném podstavci z 19. století.

Text: historie
22.8. 2006 - Aleš Marek /Umělecké památky Čech, svazek první. Československá akademie věd, Ústav teorie a dějin umění. V roce 1977 vydala Academia.