Lisabonský kostel Panny Marie, známý spíše jako Lisabonská katedrála nebo jednoduše jen jako Sé, je nejstarší a nejvýznamnější církevní stavbou v portugalské metropoli. Je pozoruhodnou směsicí několika architektonických stylů. Byla postavena na místě, kde stávala maurská mešita. Z archeologických vykopávek vyplynulo, že maurský svatostánek vyrostl v místech, kde předtím stával raně křesťanský vizigótský chrám. Výstavba katedrály začala v roce 1147, kdy Alfons I. Portugalský zbavil Lisabon maurské nadvlády a založil Portugalské království. Původní budova odpovídala klasickému modelu románské katedrály. Z období výstavby se zachovala západní fasáda s obrovskou barevnou rozetou, hlavní portál nebo hlavní loď s valenou klenbou a triforiem. Během 13. a 14. století pak prošla prvními výraznějšími proměnami, když král Dinis I. nechal ke katedrále přistavět gotickou křížovou chodbu, která je dodnes jedním z ikonických prvků katedrály. Jeho syn a následovník trůnu Alfons IV. pak nařídil přestavět hlavní kapli v královský pantheon s chórovým ochozem. Během 17. a 18. století pak probíhaly nejrůznější barokní úpravy, které se dotkly především výzdoby oltářů a hlavní kaple. V roce 1755 postihlo město zemětřesení, které zdevastovalo velkou část města a škody se nevyhnuly ani katedrále. Ta díky němu přišla o hlavní gotickou kapli a královský pantheon. Mohutné požáry, které zemětřesení doprovázely, silně poničily také křížovou chodbu a řadu modliteben. Následovala rozsáhlá rekonstrukce, například hlavní kaple včetně hrobky Alfonse IV. a jeho rodiny. Tím získala katedrála neoklasicistní a rokokovou podobu.
Text: historie
9.6. 2021 - Pavel Vítek
Zdroje
https://www.radynacestu.cz/magazin/katedrala-se-v-lisabonu/