Malý Háj je dnes převážně chalupářská ves v Krušných horách v nadmořské výšce 848 m. Německy se jmenovala Kleinhan. Nejstarší písemná zpráva se zachovala z roku 1549, kdy patřila k panství Červený Hrádek u Jirkova. První osadníci sem přišli v 16. století z Vestfálska a zabývali se výrobou dřevěného uhlí. Ve středověku přes Malý Háj vedla dálková cesta ze Saska do Čech. Na naše území vstupovala v Brandově u horského hrádku a zde vedla pod Kamenným vrchem a přes Pyšnou do Chomutova. Ještě na mapě z roku 1602 je úsek mezi Brandovem a Malým Hájem popsán jako "Comutauer Strasse". Za třicetileté války se zde musel zastavit oddíl švédských vojáků zasažených epidemií tyfu. Ještě počátkem 20. století zde tuto událost připomínaly místní názvy Schwedenweg (Švédská cesta) a Schwedenfriedhof (Švédský hřbitov). Pod nedalekým Kamenným vrchem prý roku 1846 našli pasáčci hrnec se stříbrňáky – údajný švédský poklad. Místní kostel, postavený na planině, byl vysvěcen roku 1791. Postaven byl prý za podpory císaře Josefa II., který obec navštívil roku 1766. Hlavní oltář s obrazem sem byl přemístěn ze zrušeného kláštera v Lounech. V poválečném období chátral, poslední bohoslužba zde byla roku 1949, a byl opraven v první polovině devadesátých let 20. století. Malý Háj byl v celém období dějin nepatrnou vsí, např. berní rula z roku 1654 u obce uvádí 14 chalupníků a jednoho formana. Roku 1890 zde žilo 108 osob v 21 domech, o deset let později 110 lidí ve 22 domech a konečně roku 1921 109 obyvatel opět ve 22 domech. Od roku 1953 patří ves k městu Hora Svaté Kateřiny.
Text: historie
17.11. 2010 - Prudký Martin
Zdroje
podle Uměleckých památek Čech - Emanuel Poche a kolektiv,
|
Přihlášení |
