Kostel Nejsvětější Trojice byl založen někdy na začátku 12. století. Spolu s kostelem Reefert byl jako první v celém klášterním údolí postaven se samostatným presbytářem. Irské kostely byly do té doby jednodílné, loď a presbytář se dělily o společný obdélný prostor. U starších jednodílných kostelů v údolí byly během 12. století presbytáře (u klášterních kostelů chóry) přistavěny (například katedrála svatého Petra a Pavla a kostel svatého Kevina). Půdorys kostela Nejsvětější Trojice byl sice progresivní, západní vstupní portál byl ale postaven v archaickém předrománském slohu. O něco mladší vstupní portál v jižní zdi kostela je sice románský, svým výrazným zúžením od prahu k nadpraží je ale stále archaický. V době stavby tohoto kostela ještě do údolí nepronikl normanský románský sloh. Ten ovlivňoval Irsko po většinu 12. století. I dnes je na církevních stavbách patrný množstvím bohatě zdobených článků. V údolí se tímto slohem chlubí například kostel převorství svatého Salvátora a Kněžský dům (Priests’ House). Kostel Nejsvětější Trojice je naproti tomu krásný svou strohostí. Podle dnešní literatury mohl sloužit mimo jiné i jako márnice, byl totiž první při cestě do klášterního údolí. Zesnulí zde mohli čekat na pohřeb v klášterní půdě. Nejpozději v 16. století během reformace kostel zanikl. V 19. století byla jeho zřícenina zakonzervována.
Text: historie
16.1. 2025 - Pavel Semple
Zdroje
Ch. Corlett, Glendalough, Coles Lane, 2017, ISBN 978-1-5272-1437-8
|
Přihlášení |
