Důvodem vzniku dnešního Měděnce byla těžba rud z vrchu Mědníku, která se rozvíjela od poloviny 15. století. Kolem roku 1520 byl založen jako městečko, roku 1588 ho císař Rudolf II. povýšil na horní město.
Roku 1581 se poprvé připomíná existence zdejšího kostela, postaveného pro tehdy výlučně luterské obyvatelstvo. Do katolické správy se dostal až roku 1642. Samostatná farnost zde existovala jen krátce, nejpozději roku 1713 byl filiální k Přísečnici. Kostel byl dřevěný, lze tedy předpokládat, že ho poškozovaly požáry města (např. 1640) a průtahy vojsk. Dnešní svatyně byla postavena v letech 1803–14. Jedná se o velký jednolodní kostel, orientovaný k severu, s hranolovou věží v ose hlavního (jižního) průčelí. Byl postaven ve formách opožděného a silně zredukovaného pozdního baroka. Z doby stavby a pozdější pochází i většina vnitřního zařízení, v podvěží se nacházela soška Madony z 15. století, původně umístěná v kapli Neposkvrněného Početí na Mědníku (viz heslo). Po roce 1945 kostel spolu s celým kdysi horním městem zchátral a zpustl. Až v posledních letech se provádějí minimální nezbytné opravy.Text: historie
12.10. 2011 - Ivan Grisa
Zdroje
dle K. Kuča: Města a městečka..., 3. díl, Libri 1998 a E. Poche a kol.: Umělecké památky Čech, díl 2., Academia 1979
|
Přihlášení |
