kostel Nanebevzetí Panny Marie

Kostel Nanebevzetí Panny Marie je gotická stavba, orientovaná směrem k východu. Nejstarší dochovanou částí je poměrně dlouhé, polygonálně uzavřené presbyterium. O jeho stáří svědčí poměrně úzká okna, dělená dvěma pruty a archaickými kružbami. Zaklenuto je křížovou klenbou.

Síňové trojlodí pochází z období obnovy kostela po husitských válkách, na jeho projektování a výstavbě se dříve předpokládala účast huti Benedikta Rieda. Téměř čtvercový půdorys dělí dvě řady osmibokých sloupů, nesoucích síťovou klenbu. Podél celé západní stěny je zavěšena kruchta. Okna v obou bočních stěnách jsou široká, dělená třemi svislými pruty, s individuálně řešenými kružbami. Současná vysoká sedlová střecha s trojúhelníkovými štíty je výsledkem restaurace kostela na přelomu 19. a 20. století, původní vysoký stan se sanktusíkem zanikl roku 1833, kdy ho nahradila nízká sedlová střecha, na východní straně zvalbená. Dnešní trojlodí zřejmě nahradilo původní románskou stavbu na přelomu 15. a 16. století. Západní věž stála již před husitským vypálením města. Její horní část byla při obnově ve druhé polovině 15. století upravena včetně zřízení bytu hlásného s ochozem a nízké stanové střechy. Dnešní poslední patro a vysoká jehlancová střecha vznikly na přelomu 19. a 20. století (stejně jako hlavní portál). Doplňkem z doby regotisace je i osmiboká schodišťová vížka v severozápadním rohu trojlodí. Původní výstup na kruchtu zajišťovalo schodiště u jižní stěny věže. U jižní stěny presbytáře stojí nízká sakristie. Nejcennějším prvkem vnitřního zařízení je pozdně gotický hlavní oltář, který byl původně vyroben pro hřbitovní kostel sv. Materny. Ten stál do roku 1896 na dnešním Lidickém náměstí. Nejnovější stavebně-historické průzkumy odhalily, že západní věž je minimálně do úrovně 2. patra románská (obloučkový vlys pod římsou tohoto patra je sice nedokonalou kopií z doby puristické přestavby, jeho jasně románský předchůdce je doložen dokumentací z roku 1888) a byla tak částí nejstarší podoby kostela, zároveň však i půdorysně pravděpodobně největší románskou věží v Česku. Zřejmě se jednalo o jedinou západní věž trojlodní basiliky.

Text: popis
12.6. 2008 - Ivan Grisa

Zdroje
dle K. Kuča, Města a městečka..., svazek 7