Kostel Nanebevzetí Panny Marie je farní, původně klášterní římskokatolický kostel postavený ve 13. století v Polici nad Metují. V té době bylo v Polici nad Metují proboštství spadající pod Břevnovský klášter. Kostel stojí na severozápadním rohu bývalého kláštera, který je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Původně stával v areálu benediktinského kláštera dřevěný kostelík z počátku 13. století. Později byl nahrazen kamennou stavbou, z níž je zachován vzácný raně gotický ústupkový portál z let 1270-1280. Kostel byl upraven barokně na začátku 18. století pravděpodobně za účasti Kiliána Ignáce Dientzenhofera a koncem 19. století znovu novogoticky. Dějiny polického klášterního kostela začínají r. 1253, kdy ho nechal vystavět opat břevnovských benediktinů Martin I. místo dřívější dřevěné kaple. Za vlády Přemysla Otakara II. r. 1260 v Polici vzniká proboštství, pro které byl Břevnov mateřským klášterem. Polický kamenný kostel zasvěcený Nanebevzetí Panny Marie se stavěl v době, kdy do Čech začínal pronikat gotický stavební sloh šířený cisterciáckými hutěmi z Francie, u nás nazývaný jako přemyslovská gotika. Po smrti opata Martina I. se r. 1278 stavby ujímá opat Kristián a poté opat Pavel II. Bavor z Nečtin, v r. 1294 byla stavba dokončena. Jednalo se o trojlodní baziliku se dvěma věžemi při západním průčelí. Podle idealizovaného zobrazení kostela z benediktinského plánu z r. 1674 se kostel vyznačoval tradičním charakterem stavby, ve které se projevují ještě románské stavební techniky. Patrně se však lišil výškovou proporcí hlavní lodi, čímž se přibližuje gotice. Během husitských válek v 15. století kostel zasáhl požár. Následkem tohoto požáru bylo zřícení klenby v hlavní lodi, která byla při rekonstrukci nahrazena stropem z dřevěných prken položených na gotických obloucích. Radikálnější změny přestavby proběhly až za opata Otmara Zinkeho v letech 1712-1714. Prkenný strop nad hlavní lodí byl nahrazen novou klenbou, kterou navrhl pravděpodobně významný barokní architekt Kryštof Dientzenhofer. V gotických oknech byly odstraněny kružby, spodní části oken byly zazděny a celkově byla okna upravena do barokní podoby. Vzápětí došlo i k barokní přestavbě průčelí chrámu, přičemž starý gotický portál z 13. století byl zachován. V r. 1786 byl nařízením císaře Josefa II. zrušen konvent proboštství a v r. 1787 se kostel stává farním. V r. 1818 byly zazděny postranní dveře v kostele, které vedly ze dvora prelatury. Kvůli stížnosti farníků byly r. 1819 zhotoveny nové, vedoucí do klášterní zahrady. V r. 1826 byla postavena nová věž s hodinami nad západním průčelím kostela. V letech 1894-1895 byly prováděny úpravy v novogotickém stylu. Týkalo se to především výmalby a vybavení interiéru kostela. K velké úpravě celého interiéru kostela došlo r. 1894 za opata ThDr. Bruna Čtvrtečky. Stěny chrámu byly nově ornamentálně polychromovány, na vítězném oblouku také figurálně malbou s anděly se svatou trojicí a v kněžišti s medailony se světci. Tyto malby jsou zde dodnes. Největších změn při této rekonstrukci však doznal mobiliář. Všech deset barokních oltářů bylo odstraněno a nahrazeno pěti novými, zhotovenými v novogotickém slohu. Ve farním kostele se konají pravidelné bohoslužby. Během července a srpna jsou tu také dostupné komentované prohlídky s prohlídkou varhanní kruchty z r. 1760 a varhan, zakončené krátkým hraným i zpívaným koncertem. Aktuální dny a časy prohlídek jsou vždy na webu farnostpolice.czText: historie
21.9. 2021 - Jiří Špaček
Zdroje
(s využitím informací různých webových stránek, především wikipedie)
|
Přihlášení |
