Farní chrám byl v Novém Jičíně založen současně s městem. Tento středověký, patrně z části dřevěný kostel v roce 1503 vyhořel a byl následně pozdně goticky upraven v trojlodní s odsazeným presbyteriem. Původní kostel byl poměrně malý a teprve na přelomu 14. a 15. století byl prodloužen.
V roce 1587, což dokládá i vytesané datum na svorníku jižního portálu pod věží, byla vystavěna vysoká kostelní věž v západním čele stavby. Byla vystavěna novojičínskými luterány, kteří v náboženských válkách zvítězili a chrám zabrali. Vysoká průchozí věž byla završena patrně dřevěným zvonovým patrem. Až v roce 1618 byla dokončena přestavba věže, která jí dala zděné zvonové patro s obydlím pro věžníka a arkádovým ochozem. O dostavbě věže mluví kamenná deska nad severním portálem průjezdu pod věží. Během 17. století kostel zchátral a tak bylo v letech 1729 – 34 přistoupeno olomouckými jezuity k nákladné přestavbě kostela v monumentální barokní trojlodní , která napodobuje strohé vzory severských jezuitských kostelů. Kostel byl benediktován roku 1736 a vysvěcen roku 1742. Roku 1768 byl kostel poškozen požárem a roku 1844 shořel krov. V roce 1854 vznikla současná helmice věže z dílny místního stavitele Ignáce Klosse. Kolem kostela se nacházel nejstarší hřbitov.Text: historie
17.5. 2007 - Jan P. Štěpánek
Zdroje
podle K. Kuča: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Libri, Praha 1998
|
Přihlášení |
