Ves Nezamyslice se poprvé připomíná roku 1045 jako majetek břevnovského kláštera. Ten zde nechal zřejmě v I. polovině 13. století postavit kostel. Z původní stavby se zachovala spodní část poměrně štíhlé věže, což dokládá spodní řada zvonových oken. Současná s ní je patrně i dolní část severní a jižní stěny západního pole presbytáře, sedile v jižní stěně pole jsou však datovány až do poloviny 14. století.
Kolem roku 1390 proběhla náročná vrcholně gotická přestavba: presbytář byl rozšířen do půdorysu rovnoramenného kříže s tím, že nový závěr je opět hranolový. Zvýšené západní pole (původní presbytář), křížové pole a obě ramena transeptu mají křížové klenby, východní pole je zaklenuto trojicí trojpaprsků na střední opěrák. Rozlehlost nového presbytáře se zdá napovídat existenci proboštství či jiné formy soustředění většího množství řeholníků. Patrně současně s novým presbytářem byly postaveny i obvodové zdi trojlodí. Klášter ztratil Nezvěstice na počátku husitských válek (1420), kdy se ho zmocnili majitelé nedalekého Rabí, Švihovští z Rýzmberka. V tomto kroku jim nezabránila ani okázale projevovaná náklonnost ke katolictví. Nezvěstice se staly duchovním centrem Rabského panství, což se projevilo pozdně gotickou přestavbou trojlodí, při níž byla zřízena sklípková klenba hvězdového vzorce na dvou párech poměrně nízkých pilířů. Erby Půty Švihovského a jeho manželky se nacházejí na soudobém sanktuáři v severní stěně presbytáře. Posici sakrálního centra panství si nezvěstický kostel udržel i za dalších majitelů panství. Rodina von Lamberg si v jeho blízkosti zřídila pohřebiště (viz heslo). Roku 1736 proběhla nevýrazná barokní úprava (okna trojlodí, jižní předsíň s novým portálem, šneková schodiště u západních rohů trojlodí, sakristie), v návaznosti na ni byla pořízena i značná část dnešního vnitřního zařízení. Roku 1800 získala dostavbou nových pater a vysoké jehlancové střechy svou dnešní podobu věž. Novogotický hlavní oltář vznikl podle návrhu Josefa Mockera. Stavba byla opravena roku 1935, zřejmě v průběhu 70. let 20. století její střechu pokryl vlnitý ocelový plech, který je naštěstí aktuálně nahrazován pálenou krytinou.Text: historie
31.8. 2011 - Ivan Grisa
Zdroje
dle E. Poche a kol.: Umělecké památky Čech, svazek 2., Academia 1978 a D. Líbal: Katalog gotické architektury v ČR do husitských válek, Unicornis 2001
|
Přihlášení |
