Při pozdně gotických úpravách na přelomu 15. a 16. století byl do západního průčelí vložen nový vstupní půlkruhem zakončený portál. Stojky ostění vyrůstající z pravoúhlé trnože jsou tvořeny dvěma pruty oddělenými výžlabkem, ve spodní části jsou pruty rozšířené a šroubovitě rýhované. Dosavadní vstup na tribunu nad novým portálem byl zrušen a nový byl proražen v úrovni terénu v jižním průčelí při jihozápadním nároží. Vedl do jižního pole podkruchtí, kam bylo vloženo schodiště na tribunu.
Při pozdně renesančních úpravách byla dosud plochostropá loď zaklenuta valenou klenbou s čtyřmi páry lunet vycházejících z pilastrů přizděných k delším stěnám lodi. Současně byla zřejmě zrušena i románská okna a nahrazena v jižní stěně čtyřmi novými okny v osách klenebních lunet, při úpravě fasád byly zřejmě odsekány i románské liseny a slepé arkády. Pro tuto dodatečnou klenbu byl dosavadní románský krov příliš nízký, proto loď dostala novou výrazně strmější sedlovou střechu, jejíž nyní dvojnásobně vysoké štíty jsou zakončeny pískovcovými řeckými kříži. Tuto přestavbu datuje letopočet vyrytý do jednoho z trámů hambalkového krovu do roku 1608. Dalším výrazným zásahem do podoby kostela bylo zboření románské apsidy a její nahrazení obdélným presbytářem se zaoblenými rohy zvýrazněnými lisenami o délce 8,6 m a šířce 7,85 m a o cca 1 m nižším než loď. Jeho zdivo je smíšené, zčásti je složené i ze zbytků románských článků zbořené apsidy. Jižní stěna presbytáře je prolomena dvěma symetricky umístěnými okny, obdobná dvě okna v severním průčelí a jedno ve východním průčelí byla později zazděna a na fasádách se projevují jen jejich niky. Presbytář je zaklenut typově stejnou klenbou jakou má loď zakončenou na východě nad oltářem neckovitě, její subtilnější formy odrážejí oproti lodi poněkud menší rozměry závěru. Obdobně vykazuje podobné rysy s lodí i krov, proto byl staršími autory presbytář považován za současný se zaklenutím lodi na počátku 17. století, později objevená datace v krovu posouvá jeho stavbu do roku 1722. Někdy v rozmezí let 1720–1750 zřejmě v souvislosti s přeměnou kostela na rodovou hrobku hraběcího rodu Straků z Nedabylic byly oba vstupní portály v jižním a západním průčelí zakryty drobnými předsíněmi s profilovanými římsami nad vstupním otvorem a segmentovými štíty sedlových střech. Rodové pohřebiště v nově zřízené (1746) kryptě pod podlahou kostela bylo také vybaveno novým hlavním oltářem, v kostele byla položena nová kamenná dlažba. Podle nápisu na klenáku portálu byla roku 1755 do ohradní zdi vložena centrální stavba márnice ve tvaru trojlistu s vloženými lisenami v rozích a rovným vstupním průčelím. V interiéru je centrální čtvercová místnost s okosenými rohy zaklenutá kopulí se značně poškozenými malbami, kterou doplňují tři apsidy klenuté konchami. Podle zápisu pamětní knihy byly roku 1787 k presbytáři symetricky připojeny téměř čtvercové přístavky oratoře (na severu) a sakristie (na jihu) kryté sedlovými zvalbenými střechami a zaklenuté klášterními klenbami. Sakristie je přístupná jednak z presbytáře, jednak z exteriéru dveřmi na západní straně, od severu ji osvětluje čtyřdílné šambránové okno kryté prolamovanou mříží. Obdobně řešena byla i oratoř na jihu, okno v její jižní stěně i dveře na západě jsou dnes zazděné, takže oratoř osvětluje pouze čtyřdílné okno ve východní fasádě. Po zboření staré barokní zvonice byla po roce 1909 na stejném místě s využitím původního materiálu postavena nová převýšená hranolová věž se štenýřovou konstrukcí a nízkou stanovou střechou.Text: popis
14.7. 2010 - Zany
|
Přihlášení |
