Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Gotharda je románského původu z 12. století, což dokládají dvě dochovaná románská okna v jižní stěně. Z gotických přestaveb ve 13. a 14. století pocházejí sakristie, presbytář a zaklenutí lodi. V r. 1414 byla ke kostelu přistavěna kaple sv. Gotharda, která se však nedochovala. K zásadní barokní přestavbě došlo za hrabat Paarů, kteří panství získali r. 1715. Tehdy vznikly barokní klenby jako náhrada stropu zříceného následkem požáru. V r. 1722 byla ke kostelu přistavěna hranolová, 24 m vysoká věž ukrývající tři zvony. Nejstarší z nich pochází z r. 1524 a váží 1,3 tuny. Na nárožích ochozu jsou umístěny sochy světců v biskupských a opatských mitrách. Podle nejnovějšího výzkumu dokládají církevní dráhu sv. Gotharda. Na vrcholu věže se otáčí mohutná korouhev s výjevy ilustrujícími zasvěcení kostela, která má svůj vzor ve španělské Seville. Původní železná korouhev musela být pro poškození korozí nahrazena r. 1982 měděnou replikou, kterou zhotovil pasíř Anderle z Rájce-Jestřebí. Korouhev vysoká 4,2 m o šířce 2,5 m váží 440 kg a je zapsána v knize rekordů jako největší v ČR. Na podzim r. 2007 však byla těžce poškozena orkánem Kyrill a musela být restaurována v Brně. Během opravy byla pozlacena a r. 2011 vrácena na věž.
Kolem kostela je hřbitov, na nějž se vchází barokní branou se sochami andělů. Podél kostelní zdi jsou dochovány náhrobky (kenotafy) rodin bývalých majitelů budišovského panství, především Paarů, Barrattů-Dragono a Pötting-Persingů.Text: historie
2.4. 2014 - Pavel Vlach (s využitím informací na stránkách městyse Budišov)
|
Přihlášení |
