Ves zřejmě založili čeští osadníci krátce před rokem 1477 a až do roku 1742 náležela k Českému království. V Pstrążné je silná protestantská tradice. První zmínka o přítomnosti českých bratří v okolí pochází z roku 1447. Bratrská kongregace v Pstrążné byla založena v 17. století. V době sedmileté války v roce 1760 došlo k pogromu místních věřících. Po navrácení území Prusku se situace pro evangelíky uklidnila a do oblasti Pstrążné přišlo mnoho náboženských uprchlíků z Českého království, které bylo pod vládou Habsburků. Většina z nově příchozích se přidala k reformované církvi. Pouze někteří podporovali luteránství. V roce 1813 byl postaven kostel a v roce 1817 i budova fary a škola. V roce 1829 se zdejší kostel stal samostatnou farností v rámci evangelické církve Pruské unie. V roce 1848 byl, za působení faráře Ernesta Josefa Bergmana ze Zápudova u Mladé Boleslavi, dokončen současný zděný novorománský kostel. Později zde působili střídavě kalvinističtí a luteránští faráři. Vzhledem k tomu, že se zde kázalo i česky, kostel hojně navštěvovali také věřící z české strany hranice. Pstrążné tak bylo jakýmsi centrem českého evangelického života na česko-kladském pomezí. V roce 1932 byl vydán úřední zákaz konání bohoslužeb v českém jazyce. Otec Hoffmann i přes zákaz pořádal domácí bohoslužby a hodiny náboženství v češtině až do roku 1942, kdy byl odveden Wehrmachtem. Ještě v roce 1945 měla farnost asi 150 věřících, ale po připojení k Polsku byli její již značně germanizovaní členové považováni za Němce a došlo k jejich vysídlení. V roce 2010 měla farnost pouze 7 členů. Poslední česká obyvatelka Pstrążné zemřela v r. 2015.
Text: historie
9.12. 2024 - Luděk Vláčil
Zdroje
https://pl.wikipedia.org/wiki/Parafia_Ewangelicko-Reformowana_w_Pstrążnej
|
Přihlášení |
