Svatá Gertruda byla dcerou Pipina z Landen a Itty. Po smrti otce ovdovělá matka založila v Nivelles klášter. Vstoupila do něj i s dcerou Gertrudou, která se stala abatyší. Ta s velkou horlivostí, svědomitostí a láskou vedla sestry k přísnému zachovávání řehole. Žila asketicky a konala skutky milosrdenství. Zemřela ve 33 letech, asi po 19 letech vyčerpávajícího řeholního života.

Narodila se roku 626 v Landenu, v jižním Barbantsku. Její otec Pipin byl královským správcem na východním území Francie. Mladičká Gertruda byla na jedné hostině za přítomnosti krále Dagoberta požádána o ruku. Odpověděla králi, že žádného ženicha nechce, protože jejím snoubencem je již Kristus a jen jemu hodlá náležet. V roce 639 jí zemřel otec a ovdovělá matka Itta založila v Nivelles klášter pro mnichy a řeholnice. Vstoupila do něj i se čtrnáctiletou Gertrudou. Ta se stala první abatyší a s velkou horlivostí, svědomitostí a láskou vedla mladé sestry k přísnému zachovávání řeholní kázně. Starším ráda sloužila, k poutníkům byla pohostinná a jejich opatství se stalo základnou pro misijní práci převážně irských mnichů. Po smrti Itty určité starosti o správu vnějších záležitostí kláštera svěřila sousedním řeholníkům a sama se pustila do získávání teologických znalostí. Příliš se soustředila na rozumovou stránku, až se stala zádumčivou a ztrácela zálibu v modlitbě a rozjímání. Gertruda pokračovala v asketickém životě se sebezapíráním a posty a v rozjímavých modlitbách plných důvěrného sdílení s Bohem. Neopomíjela skutky milosrdenství ani péči o duchovní růst celé komunity. Na život se dívala jako na něco velmi krátkého, ale důležitého pro budoucnost. Brala ho jako den plný práce a soužení, za který se dostává mzdy na věčnosti. Tento její den nebyl příliš dlouhý, skončil jí ve 33 letech následkem vyčerpání. V posledních třech letech ji na vedoucím místě vystřídala její neteř Viltruda. Dle svého přání byla pohřbena v kajícím rouchu a hrubém závoji. Kolem roku 670 sepsala jedna z řeholnic v klášteře v Nivelles Gertrudin životopis. Z doby kolem roku 691 pochází text Ctnosti svaté Gertrudy, pojednávající o zázracích, jež se staly v okolí jejího hrobu, především zázračná uzdravení, ale také obživnutí udušeného dítěte a ukončení požáru, který vznikl v klášteře. Její ostatky byly pochovány v klášterním kostele svatého Petra, který byl v 10. století přesvěcen na kostel svaté Gertrudy. Z Nivelles se Gertrudin kult rozšířil do celé Evropy. Je patronkou cestujících a je přivolávána při horečkách, proti štírům a polním myším. Je uctívána jako ochránkyně koček. Její památka se světí ve výroční den její smrti, 17. března. Podle legendy Gertruda jednou ve své zemi zachránila modlitbou úrodu od pohromy myší a krys. Tím se myši staly jejím výrazným atributem. Dokonce, když prý byla uspořádána sbírka na její hrobku, přicházely i příspěvky v podobě zlatých a stříbrných myší.

Text: pověsti
21.2. 2022 - Zdroj: Životopisy svatých, http://catholica.cz/