Roku 1382 založil kníže Vladislav opolský na výšině nad osadou Czestochowa z 13. století klášter osazený žebravým řádem paulínů původem z Uher. Paulíni dostali darem od krále pahorek i zdejší kostelík Nejsvětější Panny Marie Pomocné. V něm byl uložen i největší poklad kláštera – obraz Matky Boří namalovaný podle tradice sv. Lukášem evangelistou, podle nejnovějších výzkumů jde však o malbu cca z 30. let 15. století. Mohutný proud poutníků a šlechtických darů dovolil paulínům během 15. století přestavět dřevěný klášter na dřevěný a kamenný. Již roku 1430 byl klášter vypálen husity, českými vojsky byl napaden i roku 1466.
Strategická poloha poblíž slezské hranice přiměla krále Zikmunda III. Vasu k přestavbě kláštera na moderní barokní bastionovou pevnost dokončenou koncem 30. let 17. století. Roku 1655 mělo její kvality vyzkoušet obležení švédskými vojsky – asi 250 obránců po šest týdnů odolávalo přesile švédského vojska, které nakonec odtáhlo s nepořízenou. Úspěch obránců bývá přičítán nejen jejich odvaze, ale také zázračnému vlivu obrazu Černé Madony, přestože ten nebyl v klášteře přítomen. V letech 1657-1680 byla pevnost modernizována, úpravy následovaly i po zničujícím požáru roku 1690. Přestavěn musel být i klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie a Nalezení sv. Kříže. Nová barokní trojlodní bazilika je opatřena 106 metrů vysokou nejvyšší kostelní věží Polska. V průběhu severských válek se zde Švédové objevili v letech 1702, 1704 a 1711, o dobytí pevnosti se však již nepokusili. Znovu modernizovaná pevnost odolala i ruskému obležení roku 1771, po dělení Polska o rok později však musela kapitulovat. Ruská posádka zde vydržela do druhého dělení Polska roku 1793, kdy Czestochowa připadla Prusku. Roku 1806 pevnost dobyli Francouzi, o tři rok později následovalo neúspěšné obléhání Rakušany. Roku 1813 dobyla klášter po dvoudenním ostřelování ruská vojska, která ihned odstranila veškerá vojenská zařízení a zbavila tak pevnost obranyschopnosti. Pobořenou pevnost carská vláda nechala roku 1843 obnovit. Po neúspěšném protiruském povstání roku 1863 byli paulíni omezováni, část deportovali na Sibiř. Po okupaci Polska roku 1939 obsadila část kláštera německá vojska, blesková ofenzíva ruských vojsk v lednu 1945 je přiměl k natolik rychlému ústupu, že ani neměli čas klášter zničit. V komunistickém Polsku představovala Jasná Góra největší centrum katolické církve, kterým je dodnes.Text: historie
20.5. 2004 - Pavel Zany Komárek
|
Přihlášení |
