Počátky kláštera sahají do roku 1868, kdy vidnavský farář P. Wache pozval milosrdné sestry z Nisy, aby pomáhaly místním chudým. Pan farář zakoupil pozemek, velikou zahradu a dům č. p. 107. Vše dal svým nákladem přichystat, požádal o příchod sester a vyžádal si arcibiskupský souhlas. Sestry se nastěhovaly v říjnu 1868 a na svátek svého patrona Karla Boromejského otevřely dívčí školu pro 90 žákyň. Postupně byla vybudována škola obecná, měšťanská a v roce 1914 byla dokončena stavba penzionátu. Rozmach kláštera finančně podporovali vratislavští arcibiskupové. V roce 1929 byla ještě zřízena Odborná škola pro ženská povolání.
Konec školy i penzionátu přinesla německá okupace. V roce 1940 byla zabrána budova arcibiskupského kněžského semináře pro vojenské účely, který byl nastěhován do budov kláštera. Ústav se však pomalu vyprazdňoval, až zde nakonec zůstali pouze profesoři a sestry. Po skončení války bylo německé obyvatelstvo, včetně profesorů i milosrdných sester, vystěhováno a dne 21.12.1946 byl zřízen Slezský domov sv. Karla Boromejského pro slabomyslné děti. Již v roce 1950 byl domov zrušen a klášter sloužil pro ubytování přestárlých sester z různých kongregací. V roce 1962 byla do areálu bývalého kláštera přemístěna učňovská škola s internátem a z budovy kaple se stala provizorní tělocvična. V letech 1998-2012 zde byl výchovný ústav. Dnes je areál nevyužitý.Text: historie
3.9. 2020 - Luděk Vláčil
Zdroje
https://www.vidnava.cz a další