Klášter špitálního řádu milosrdných bratří sv. Jana z Boha se špitálem založil svobodný pán Jindřich Kajetán Blümegen. Chod kláštera měl být financován z nadace poskytnuté fundátorem, klášterní kostel se měl také stát pohřebním místem majitelů letovického panství.
Stavba byla zahájena klášterním chrámem v dubnu 1751, o dva roky později byl chrám již zastřešen a přešlo se ke stavbě konventu a špitálu. Roku 1755 byla dokončena věž kostela a roku 1757 klenba chrámové lodi. Definitivně byl kostel dokončen až roku 1773 a vysvěcen o rok později. V kryptě pod kostelem dokončené roku 1777 jako první spočinul Jindřich Kajetán Blümegen s rodinou a později i další letovišti páni z rodu Kalnoky z Köröspataku stejně jako zemřelí členové konventního společenství. Již roku 1756 bratři provizorně přesídlili do nedokončeného konventu. Stavba byla zřejmě financovaná pouze z nevysokých úroků nadace však pokračovala velmi pomalu, ke zdržení přispěla i sedmiletá válka. Projekt byl dokončen roku 1784 krátkým vstupním křídlem. Od roku 1800 stáli v čele kláštera místo dosavadních vikářů převorové. Roku 1809 zde byly ošetřovány stovky vojáků rakouské i francouzské armády zraněných v bitvě u Aspern. Přestože zdejší převor (1841-44) Pascal baron z Hochbergu odkázal konventu značnou částku ze svého dědictví, nedostačovaly prostředky k pokrytí jeho provozu a konvent musel být podporován z řádové pokladny. Během první světové války byl v klášteře umístěn vojenský lazaret, od roku 1927 sem byli umisťováni chovanci zemského chorobince v Brně. V té době byly již nedostačující špitální budovy ve dvou etapách rozšířeny, jak dokládá i letopočet 1932 ve štítu. Po roce 1945 byl areál kláštera zestátněn, po roce 1989 byl milosrdným bratřím navrácen, dnes je v něm umístěn noviciát řádu s léčebnou se 120 lůžky pro starší a dlouhodobě nemocné pacienty.Text: historie
24.4. 2007 - Zany
|
Přihlášení |
