Na konci 13. století vznikla komunita klarisek v Prešpurku, kterou roku 1297 schválil papež Bonifác VII. Král Ondřej III. Jejím příslušnicím v uvedeném roce daroval opuštěný klášter cisterciáků, pocházející ze začátku 13. stol., který byl zničen českými vojsky krále Přemysla Otakara II. v letech 1271 a 1273. O významu řehole svědčí fakt, že její členky požívaly ochranu uherských panovníků. Klarisky ihned po získání zničené klášterní budovy začaly stavbu opravovat. Současně začaly s výstavbou kostela zasvěceného Povýšení Svatého Kříže. V druhé polovině 14. stol. došlo k prodloužení lodě o jedno klenbové pole. Byl vystavěn triumfální oblouk a presbyterium. Okolo roku 1370 bylo přistoupeno k zaklenutí lodě křížovou klenbou. Do následujícího století se protáhla výstavba architektonicky nejhodnotnější části kostela, její věže. Nebyla však postavena od základů, ale přistavěli ji na zpevněné pilíře jihozápadního nároží chrámové lodě. Nejen svým tvarem v podobě pětibokého hranolu byla unikátem. To bylo pro gotické stavební umění velmi řídké. I výtvarným ztvárněním představuje věž klenot uvedeného slohu v dějinách architektury na Slovensku. Jednou z nejvzácnějších obyvatelek kláštera byla česká královna - vdova, Žofie Bavorská. Po smrti svého manžela, krále Václava IV. Lucemburského, se roku 1419 uchýlila do prešpurského kláštera klarisek. Pod ochranou svého švagra, uherského krále Zikmunda Lucemburského, tu žila až do své smrti v září 1425. Pochovaná je v nedaleké katedrále sv. Martina. Řád klarisek v bývalých Uhrách působil téměř pět set let. Roku 1782 byl na základě dekretu císaře Josefa II. zrušen klášter i kostel.
Text: historie
1.11. 2020 - Pavel Vítek
Zdroje
https://sk.wikipedia.org/wiki/Kostol_a_kl%C3%A1%C5%A1tor_klarisiek_%28Bratislava%29
|
Přihlášení |
