V roce 1402 založil Síoda Cam Mac Conmara na místě pustého hradu Quin první klášter. Maccon Mac Conmara pozval do Quinu františkány. Pro založení zdejšího františkánského kláštera získal papežskou licenci v roce 1433. Žebravou mužskou řeholi františkánů založil sv. František z Assisi v roce 1209. Do Irska přišli františkáni krátce po jeho smrti v roce 1226. Řeholníci žijí i dnes pod přísahou chudoby, celibátu a poslušnosti. Protože byli ve středověku opravdu chudí, žili z darů od lidí ve svém okolí. Klášter byl postaven ve zřícenině hradu. Některé části hradu jím byly využity, zbytek byl z větší části rozebrán na stavbu. Klášter byl zrušen během církevní reformace v roce 1541 na příkaz anglického krále Jindřicha VIII. (1509-1547). Františkáni v něm ale zůstali pod ochranou O’Brienů. V 17. a 18. století byly anglickou vládou zavedeny přísné protikatolické zákony (Penal Laws). V 17. století byli proto františkáni několikrát nuceni klášter opustit, vždy se ale vrátili. Nakonec se odstěhovali do nedalekého Drimu, kde v roce 1820 zemřel poslední člen zdejší františkánské komunity Jan Hogan. Hrad a klášter dnes patří státu. Zdivo je zakonzervováno.
Text: historie
13.3. 2025 - Pavel Semple
Zdroje
Irský památkový katalog https://heritagedata.maps.arcgis.com/apps/webappviewer/index.html?id=0c9eb9575b544081b0d296436d8f60f8