Františkáni přišli do Žitavy roku 1244. O původní podobě jejich kláštera není nic známo, pravděpodobně šlo o dřevěné provizorium, které vzhledem k pozdějšímu vysazení hrazeného města nemuselo být ani umístěno v dnešní lokalitě. Kamenná výstavba začala roku 1268, o 25 let později byl vysvěcen hlavní oltář klášterního kostela, který byl postaven na jižní straně rajského dvora, uzavřeného konventními budovami na zbylých třech stranách.
V letech 1421–37 sloužil klášter jako útočiště pražské svatovítské kapituly, která sem uprchla před husity. Necelé století poté dolehly na komunitu následky pronikání reformace do města: vysychání darů obyvatel města mělo nakonec za následek zánik kláštera úmrtím posledního mnicha roku 1554. Od roku 1598 se v kostele konaly luterské bohoslužby, část klášterních budov posloužila jako zdroj stavebního materiálu. Roku 1658 byl barokně přestavěn kostel a na místě zbytků západního křídla kláštera postavena tzv. Heffterova budova (Heffterbau), jejíž přízemní sál sloužil v letech 1691–1846 jako modlitebna českých exulantů. V dalších patrech se hrálo divadlo a od roku 1709 veřejně vystavovaly sbírky žitavské radniční knihovny (jedno z prvních veřejných museí v Evropě). V letech 1704–06 bylo rekonstruováno východní křídlo bývalého kláštera na ženský chudobinec. Bývalý rajský dvůr a plocha zaniklého severního křídla sloužily od roku 1675 jako hřbitov, dodnes se zde zachovala řada barokních hrobek a náhrobků. Bombardování Žitavy rakouskou armádou roku 1757 klášterní budovy sice neminulo, ale jejich poškození bylo relativně mírné. Klášterní kostel sloužil od té doby po 80 let jako hlavní městská svatyně (viz Jánský kostel). Po opravě získala svou dnešní podobu kostelní věž, pro nápadnou štíhlost zvaná "Žitavský minaret". Dodnes funguje jako bohoslužebný prostor jen dlouhý presbytář, oddělený roku 1991 od lodi skleněnou stěnou. Barokní lavice v lodi byly masivně napadeny dřevomorkou, proto bylo nutno jich roku 2000 většinu odstranit. Od poloviny 20. let 20. století byly budovy bývalého kláštera postupně vyklízeny a opravovány pro potřeby městského musea. To bylo otevřeno roku 1937. Sedm let poté byly jeho sbírky rozvezeny kvůli blížící se frontě do objektů v menších obcích v okolí. Částečně bylo znovuotevřeno roku 1946, plné zpřístupnění se protahovalo do roku 1973. Sotva dva roky nato byla policejně uzavřena Heffterova budova, protože její stav ohrožoval návštěvníky. Velká oprava celého komplexu začala až roku 1991, skončila o 14 let později. Prostory klášterního kostela i bývalého konventu jsou nehledě na rozsáhlé a velmi kvalitně presentované sbírky samy o sobě velmi zajímavým architektonickým dílem. Zejména gotické prostory sakristie a kapitulní síně s obkročnými klenbami s cihelnými žebry zaujmou úzkým vztahem k soudobé české architektonické produkci.Text: historie
13.6. 2011 - Ivan Grisa
Zdroje
dle http://www.zittau.eu/6_freizeit/museen/stadtmuseum/franziskaner.htm
|
Přihlášení |
