Kostel, původně zasvěcený Nejsvětější Trojici, postavili němečtí luteráni v letech 1611-1613 podle projektu G. M. Filippiho. V r. 1624 dostal kostel řád karmelitánů, který jej dal v následujících letech přestavět a vedle postavil klášter. Přitom byla změněna orientace chrámu, jehož průčelí bylo dosud obráceno k petřínským svahům . Nové průčelí do Karmelitské ul. bylo zbudováno nákladem Baltazara de Maradas (jeho erb na průčelí pod oknem). Věž byla postavena r. 1669. Z původního luteránského kostela tak zbyl jen portál, zasazený vpravo vedle dnešního průčelí, a uvnitř kostela mramorová křtitelnice, sloužící dnes jako kropenka. V kostele na středním mramorovém oltáři vpravo je proslulá vosková soška Pražského Jezulátka (Bambino di Praga), pocházející ze Španělska a darovaná kostelu r. 1628 Polyxenou z Lobkovic. Oltář je z r. 1776 od F. M. Lauermanna se sochami od P. Prachnera a stříbrnou skříní sošky od J. Pakeniho (1741). Hlavní oltář je dílem J. F. Schora (1723) a na něm je novodobá Madona od J. Čapka. Na posledním bočním oltáři vlevo od vchodu je obraz sv. Šimona Stocka od P. Brandla. Od něho je i obraz sv. Josefa a Joachima a Anny na oltářích vpravo (1722). Z r. 1679 je kazatelna od M. Zimprechta. Na oltáři sv. Josefa jsou sochy J. A. Quittainera. Zpovědnice z r.1739 zdobil F. Krafft a J. A. Geiger. Pod kostelem je krypta s hroby karmelitánů a příznivců řádu. Tělesné pozůstatky v otevřených rakvích jsou konzervovány pouze suchým vzduchem.
Text: historie
19.9. 2003 - Mass
|
Přihlášení |
