Skalka u Trenčína je nejstarší poutní místo Slovenska spojované s příchodem mnichů Svorada-Ondřeje a Benedikta. Skalka je tvořena dvěma areály, a to Velkou Skalkou a Malou Skalkou, které leží nedaleko obce Skalka nad Váhom. Oba leží vedle silnice a jsou od sebe vzdálené přibližně půl kilometru. Velká Skalka je zřícenina kláštera, který roku 1224 založil nitranský biskup Jakub I. rozšířením areálu kolem staršího kostela. Součástí kostela je areál menšího jeskynního komplexu, v němž měl žít na počátku 11. století poustevník Benedikt, který byl žákem sv. Andreja-Svorada. Mučedník Benedikt i Svorad-Ondřej byli svatořečeni roku 1083 papežem Řehořem VII. z podnětu uherského krále Ladislava I. V roce 1528 obsadilo klášter císařské vojsko a opevnilo jej. Největšího rozkvětu dosáhl klášter za jezuitů, kteří v roce 1667 začali s opravami. Po zrušení řádu v roce 1773 již ztrácí na významu a začíná chátrat. Záchrana kláštera začala po roce 1921 a dokončena byla 1924. Kostelík na Malé Skalce byl obnoven zásluhou nitranského biskupa dr. Karla Kmeťka. Roku 1924, v den jeho posvěcení, se na Skalce sešlo několikatisícové shromáždění, kterého se účastnil "celý národ". V 70. letech byl klášter s kaplí i jeskyně poničen vandaly. Dnes je kaple již znovu zrekonstruována a slouží se zde mše, pokračuje i obnova celého areálu kláštera.
Text: historie
1.6. 2014 - Luděk Vláčil
|
Přihlášení |
