Katedrála svatého Martina, Cattedrale di San Martino, je katedrála arcidiecéze Lucca. Nachází se na náměstí v těsné blízkosti jižní městské hradby, kde podle tradice nejstarší katedrálu vybudoval sv. Frediano již v 6. století. Dnešní vzhled chrámu pochází z přelomu 12. a 13. století. Trojlodní chrám má dvoulodní transept. Fasáda patří k nejstarším částem současné stavby. Kostely se obvykle staví od východu na západ a fasáda bývá jednou z posledních budovaných částí. Zdejší byla postavena již na začátku 13. století a vybavena řadou arkád, která stojí jako dekorace před skutečnou fasádní stěnou. Fasáda a vstupní síň jsou samostatné komponenty, které jsou stále viditelně odděleny od budovy kostela za nimi. Vstupní síň byla sochařsky vyzdobena v letech 1233-1257. Pravý rohový sloup horní fasády je tzv. Uzlový sloup. Takový sloup měl ve středověku magický význam, měl magickou moc odvrátit zlo. Uzel na dvojitém sloupu uprostřed byl považován za magický symbol. Na sloupech a stěnách jsou mnohé jemné výzdoby, jejichž motivy pravděpodobně pocházejí z umění tkalců tapiserií. Struktura fasády byla znovu převzata v chórové části katedrály. I zde je tendence obložit celou budovou otevřenými oblouky.

Text: historie
25.9. 2021 - Pavel Vítek

Zdroje
https://www.luoghimisteriosi.it/toscana_luccaduomo.html