Katedrála na Wawelu vznikla jako nevelký kostel sv. Václava nedlouho po roce 1000, kdy se Krakov stal z iniciativy krále Boleslava Chrabrého sídlem samostatného biskupství. Tuto první "katedrálu" vyplenil český kníže Břetislav I. při svém vpádu do Polska v roce 1038. Druhá "katedrála", zvaná Heřmanův kostel, byla vystavěna na přelomu 11. a 12. století jako trojlodní románská bazilika se čtyřmi věžemi. Tato stavba byla výrazně poškozena požárem v roce 1305. Celistvě se z této druhé katedrály zachovala jen trojlodní krypta sv. Leonarda s křížovou klenbou podepřenou osmi sloupy.
V torzu stavby byl v roce 1320 korunován za polského krále Vladislav I. Lokýtek, který dal ihned podnět k obnově katedrály a její gotické přestavbě v honosný královský korunovační chrám. Katedrála tehdy dostala současnou hrubou dispozici, kdy jí tvoří trojlodní bazilika s obdélným presbyteriem, transeptem a ambitem, s dvojicí průčelních věží a samostatnou zvonicí, která byla původně součástí hradebního systému hradu. Další panovníci se na stavebních úpravách podíleli jen dílčími stavebními zásahy a úpravami, přistavovali po obvodě chrámu jednotlivé nové kaple a přístavky, čímž se stavba samotná stala nejednotným souborem různých stylů od gotiky přes renesanci až po baroko. V samostatně stojící Zikmundově věži ze 14. století visí slavný zvon sv. Zikmunda, výšky i průměru přibližně 240 cm, vážící přes 9 tun. Pořídit jej nechal král Zikmund I. Starý v Norimberku. Nejvyšší věž katedrály je tzv. hodinová a nejnižší je tzv. věž stříbrných zvonů, jejíž spodní část je ještě pozůstatkem starší románské "druhé" katedrály. Za pozornost stojí i mladší, přistavěná kaple zvaná Zikmundovská s pozlacenou kopulí, a sousední kaple Vasovská. Katedrála zůstala korunovačním místem polských králů i po tom, co král Zikmund III. Vasa přesunul roku 1609 hlavní město do Varšavy. V letech 1895-1910 prošla katedrála důkladnou rekonstrukcí. Stejně jako je nesourodý a mnohoslohový zevnějšek katedrály, stejně působí i její interiér. V interiéru katedrály si zaslouží pozornost hned několik náhrobků. Předně je to v centrální části lodi umístěný náhrobek sv. Stanislava, dále pak náhrobky Ladislava Lokýtka, Kazimíra III. Velkého, Vladislava Jagiella či kálovny sv. Hedviky. V boční Zikmundovské kapli jsou pohřbeni příslušníci Jagellonské dynastie - jmenovitě Zikmund I. Starý a jeho syn Zikmund II. August jímž Jagellonci vymřeli po meči. Kaple je považována za vrchol polksé renesance. Kaple Swietokryska zase obsahuje cenný mramorový náhrobek krále Kazimíra Jagellonského a mnohem skromnější náhrobek jeho ženy Alžběty Habsbusrké, označované za matku králů. V podzemních kryptách jsou kromě králů a jejich rodinných příslušníků (např. slavný turkobijce král Stanislav III. August) pohřbeny i ostatky význačných polských osobností, např. Adama Mickiewicze, Frederika Chopina, generála Pilsudského, presidenta Kaczynského, aj.Text: historie
8.12. 2015 - Jan P. Štěpánek
Zdroje
dle internet
|
Přihlášení |
