Jméno Glasgow v keltštině znamená Zelená prohlubeň. Onou prohlubní může být rokle, na jejímž okraji katedrála stojí. Prostor dnešního města měl řídké osídlení již před příchodem Římanů. Nedaleké ústí řeky odjakživa poskytovalo bezpečný námořní přistav. Římané se ve 2. stol. pokusili připojit zdejší oblast k Římské říši. Na příkaz císaře Antonia Pia zahájili v roce 142 stavbu Antoninova valu. Ten měl být nejsevernější hranicí říše, táhl se od západního pobřeží Skotska k pobřeží východnímu. Na západě začínal na řece Clyde, asi 12 km západně od dnešního centra města a pokračoval k východu v prostoru dnešních severních předměstí. Římané jej ale brzy opustili a hranice říše se ustálila 160 km jižněji na Hadriánově zdi.
Sv. Mungo (Kentigern) založil v 6. stol. kostel na místě dnešní katedrály. V té době tu byla osada Mellingdenor, z níž postupně vzniklo dnešní město. Sv. Mungo je patronem města, je také považován za jeho zakladatele. U kostela vznikl klášter a Mungův hrob se stal významným poutním místem. V roce 1136 byla vysvěcena nová románská katedrála. Ceremonie se zúčastnil skotský král David I. (1124-1153), který při katedrále založil biskupství Glasgow. Stavba katedrály trvala 150 let. V roce 1164 sem byla přivezena hlava Somerleda, poraženého keltsko-vikingského krále Argyllu a skotských ostrovu. Papež Alexander III. v roce 1175 osamostatnil biskupství Glasgow od arcibiskupství v Yorku. V roce 1197 byla zahájena stavba dnešní gotické katedrály. Biskup Walter Capellanus se v letech 1207-1232 zasloužil o stavbu chóru. Stavba pokračovala do 15. stol. V srpnu 1301 se zde po dobu čtyř dnů modlil anglický král Eduard I. (1272-1307). Jeho návštěva souvisela s anglickou invazí Skotska, kterou zahájil v roce 1296. V dubnu 1306 se zde Robert Bruce setkal se zdejším biskupem Robertem Wishartem, jehož pomoc potřeboval v boji proti Angličanům a k nástupu na skotský trůn. Biskup byl známý válečník. Angličané mu dali dřevo na opravu kostelní zvonice, biskup z něj ale nechal vyrobit obléhací katapulty, se kterými pak obléhal Angličany na hradech Kirkintilloch a Cupar. V roce 1406 byla katedrála poškozena úderem blesku. Oprava si vyžádala přestavbu věže. Biskup Vilém Turnbull (1447-1454) založil v roce 1451 zdejší univerzitu. Ze začátku probíhala výuka v kapitulní síni katedrály. V roce 1492 bylo biskupství povýšeno na arcibiskupství. Tou dobou byla katedrála opevněná hradbami, byl zde biskupský palác, špitál sv. Mikuláše, mnišská kolej a hřbitov. Tento opevněný celek byl znám jako biskupský hrad. Po náboženské reformaci v roce 1560 byla většina těchto staveb odstraněna. Zůstala stát jedině katedrála a dům Provand’s Lordship z roku 1471, který byl součástí špitálu sv. Mikuláše. Během náboženské reformace v roce 1560 byla katedrála vydrancovaná, katolická ikonografie byla zničena a olovo na střeše bylo odstraněno. Tím začalo dovnitř zatékat. Poslední katolický arcibiskup James Beaton utekl do Francie. V roce 1574 začala městská rada řešit neutěšený stav katedrály. Okna byla po nějakou dobu zazděná. V roce 1578 byla opravena střecha. Katedrála byla upravena pro potřeby presbyteriánské církve, které slouží dodnes. Byla rozdělena na tři díly pro tři odlišné kongregace (loď, horní chór a dolní chór). V roce 1581 zajistil skotský král Jakub VI. (1567-1625) finanční pomoc. Město od něj dostalo pozemky, jejichž výnosy byly určeny na údržbu katedrály. Na začátku 19. stol. byla krypta do výšky asi 1.5 m zasypaná zeminou a sloužila jako hřbitov. Ve čtyřicátých letech 19. stol. byly zbořeny věže po obou stranách hlavního západního průčelí, poněvadž nebyly symetrické. V roce 1843 byla krypta zbavená hrobů a zeminy. Od roku 1857 je katedrála v péči státu. V šedesátých letech 19. stol. byly nainstalovány vitráže oken. V roce 1879 dostala katedrála nové varhany. Královna Alžběta II. se zde dvakrát zúčastnila obřadů v letech 1977 a 2012.Text: historie
14.10. 2021 - Pavel Semple
Zdroje
(https://en.wikipedia.org/wiki/Glasgow_Cathedral)
|
Přihlášení |
