Město bylo obýváno již před příchodem Římanů galským kmenem Albianů. Římané zde zbudovali město Samarobriva. Při svých bojích v Galii zde strávil zimu na přelomu let 54 a 53 př. n. l. Julius Caesar. V době kolem začátku letopočtu se jednalo o jedno z nejdůležitějších římských měst v Galii.
V roce 287 zde bylo zřízeno biskupství. Právě v tomto městě se svatý Martin podělil s chudákem o polovinu svého oděvu. Roku 1218 zapálil blesk románskou katedrálu. Dva roky na to, roku 1220, začala stavba nové katedrály. Zahájil ji biskup Evrard de Fouilloy podle plánů stavitele Roberta de Luzarches. Stavba začala proti obyčeji západním průčelím, v letech 1240-1258 byla pro nedostatek peněz přerušena, ale už o rok později byla hotova. Rychlé dokončení umožnila nová technika normovaných rozměrů kamenných kvádrů, na nichž se dalo pracovat po celý rok. Práce pak pokračovaly na horní části západního průčelí a jižní věži, která byla dokončena roku 1366, severní věž až počátkem 15. století. Mezi opěrné pilíře bočních lodí katedrály se oproti původnímu plánu vestavěly další kaple. Věžička na křížení je ze 16. století. Další úpravy v 18. a 19. století se týkaly vnitřního zařízení. Katedrála byla vážně poškozena za první světové války, nejcennější části však byly chráněny nebo uklizeny, takže mohla být téměř dokonale obnovena.Text: historie
29.5. 2017 - čerpáno ze zdroje: https://cs.wikipedia.org
|
Přihlášení |
