Kostel sv. Václava je poprvé bezpečně zmíněn roku 1617, kdy mu byl věnován cenný kalich. Dále jsou doložena k roku 1639 procesí z okolních vesnic. Původně starší kostel byl pravděpodobně v letech 1669 až 1678 barokně přestavěn, přičemž finance poskytla místní vrchnost, blšanští měšťané a farář. Nový kostel měl tři barokní oltáře. O kostel nebylo pravděpodobně náležitě pečováno, neboť o sto let později, roku 1763, byl opět nákladem hraběte Prokopa Adalberta Černína přestavěn. V průběhu náboženských reforem císaře Josefa II. ale bylo, o dvě desetiletí později, rozhodnuto o zrušení kostela. Stalo se tak výnosem z 12. prosince 1785 a 16. května následujícího roku zde byla konána poslední mše. Stavební materiál byl roku 1791 prodán za 646 zlatých a 30 krejcarů a byl snad použit na stavbu pošty v Podbořanech. Věžička dodnes zdobí radnici v Blšanech. Kostelní lavice získal kostel ve Velké Černoci, hlavní oltář byl přesunut do Očihova a oba postranní do Bůškovic. Dva zvony byly přesunuty až do Pernštejna nad Ohří a kazatelna se dostala až do kostela v Malém Háji v Krušných horách nad Litvínovem, který byl založen na přímý příkaz císaře. V bezprostřední blízkosti kostela stával až do roku 1844 jednopatrový dům zvaný Fraterhäusel. Bydlel v něm poustevník, ale během napoleonských válek se zde zdržovaly různé nečisté živly, a tak byl ve výše zmíněném roce zbořen. K domu příslušela i stodola stržená roku 1781. Po demolici kostela zůstala stát pouze hlavní oltářní stěna, na níž nechala hraběnka Anna z Klebelsbergu namalovat obraz sv. Václava. Ta byla opravena roku 1883. Poslední opravu provedlo město Blšany roku 2012.
Text: historie
16.5. 2012 - Prudký Martin
Zdroje
podle publikace Podbořany dějiny města - Jan Smetana
|
Přihlášení |
