V lidovém, podání tu prý stávala tvrz nebo klášter. Ve skutečnosti jde o staré poutní místo, na kterém byla nakonec vystavěna kaple. Po skončení třicetileté války v roce 1648 nastalo i na Moravě období míru. Současně však také vrcholila protireformace a vítězná katolická církev upevňovala svoji moc. Byly zaváděny kulty nových svatých, byla zakládána náboženská bratrství, organizovaly se poutě a procesí. V krajině přibývalo drobných církevních staveb (křížových cest, kaplí, božích muk). Velkého rozšíření doznal též kult svatého Antonína.
Svatý Antonín z Padovy byl velmi oblíben u Čechů i Němců. Na známém obraze, který namaloval malíř španělského baroka El Greco (1541-1614), je sv. Antonín zobrazen ve františkánském rouchu, na levé ruce má Ježíška a v pavé drží bílou lilii jako symbol nevinnosti. V českých zemích i jinde vznikají svatoantonínská bratrstva, která z darů zbožných věřících stavějí a udržují kaple. Např. v Dolních Kounicích byla postavena v roce 1654, v Blatnici pod sv. Antonínkem v roce 1668. Kaple se obvykle staví na vyvýšených místech, aby na poutníky působila krása kraje a zároveň aby člověk byl blíže Bohu. Také odsud se nabízí výhled do krajiny jak na obec Pernou tak na Dolní Dunajovice (vpravo). V roce 1650 byla velká úroda vína a tak se sedláci z Klentnice, Perné a dnes zatopeného Mušova dohodli, že část výnosu věnují na postavení poutní kaple sv. Antonína. Ta byla postavena v roce 1652. V letech 1720-1722 žil při kapli poustevník. Poustevníka v 17. století si však nelze představovat jako muže žijícího v hlubokém lese, který se živí lesními plody. I zdejší poustevník žil sice na samotě u kaple, ale nedaleko vsi, aby měl snadnější živobytí, neboť zdrojem jeho obživy byla almužna nebo žebrota. Navíc dostával od obce určitý plat za zvonictví a za správcovství kaple. Celé toto období skončilo koncem 18. století za vlády císaře Josefa II. V roce 1782 byli zrušeni poustevníci a v roce 1784 byly zakázány poutě a procesí. Tento zákaz však Josefův nástupce Leopold II. odvolal. V roce 1783 byl v Klentnici postaven kostel a obyvatelé Klentnice už o kapli neměli zájem. Veškeré jmění kaplí a církevních bratrstev tehdy konfiskoval stát pro tzv. náboženský fond. I tato kaple byla zrušena a v roce 1786 v dražbě prodána za 124 zlatých na stavební materiál. Zvon z kaple byl přemístěn na věž kostela v Perné a za II. světové války byl roztaven. Socha sv. Antonína, která stávala ve výklenku zdi, byla v roce 1923 převezena do Perné, kde je dosud. Ač bývala kaple už dávno v troskách, ještě ve druhé pol. 19. stol. sem přicházeli poutníci z Rakouska. Dnes zbývá jen půlkruhový kousek zdi s výklenkem pro sochu a 6m vysoký a 27,5 m dlouhý obezděný kamenný val s vyhlídkou na Stolovou horu a Sirotčí hrádek nad Klentnicí. Prosíme návštěvníky tohoto místa, aby zde dodržovali pořádek a vrátili se zpět po stejné cestě na turistickou trasu, ze které odbočili. Děkujeme. (památka chráněná státem č. 7147)Text: historie
31.7. 2004 - Podle materiálu pana Karla Janíka z Klentnice zpracovala Správa chráněné krajinné oblasti Pálava (Cedule u kapličky)
|
Přihlášení |
