Písemná zmínka o velkém moru, který řádil v městečku Místku a okolí na počátku 18. století je v rekonstruovaném testamentu Valentina Blataně… „ na výstavbu kapličky na hlínách nad Puklí, kde mrtvá těla po čas pádu nebo moru místeckého pochována jsou, poručil 4 rýnské“.
Z této listiny se dozvídáme, že na hlínách (bývalých bažinatých lukách) pod návrším Pukla býval hromadný morový hrob, kam byla ukládána těla na tuto nemoc zemřelých. Pro určení přesné doby, dokdy tento mor zuřil, slouží jako neocenitelný doklad listina z roku 1716, kterou kupuje Lorenzo Molitor od magistrátu chalupu. V té se píše, že… „tento kup jest první po purifikaci infectionsis místecensis učiněný, t. j. první kup učiněný po vyčištění Místku od moru“. Z tohoto zápisu je zřejmé, že mor skončil nejpozději v roce 1716. Třetí zmínkou o místeckém moru je ze zápisu z 8. ledna 1716 městské radě, kde se hovoří, že na mor zemřelo dítě a nakazily se další dvě osoby. Hukvaldský úředník písemně vytýká městské radě, že mu o tom nebyla podaná zpráva a ať ihned tyto události objasní. Z 1. února 1716 pochází dopis krajského úřadu, který vytýká, že někteří zemřelí na morovou infekci byli pochováni obyčejným způsobem na hřbitově, což se na příště striktně zakazuje. Dle výše uvedených případů je možno velký místecký mor zařadit hlavně do roku 1715, kdy zuřil nejvíce, s krátkým přesahem do roku 1716. nejvíce zuřil mor na Horní ulici (dnešní Frýdlantská ulice). Nedaleko místa, kde byli na morovou infekci zemřelí hromadně pochováváni dal roku 1734 páter Matěj Čejka vystavět kapli zasvěcené Panně Marii Pomocné z finančního odkazu Valentina Blatana.Text: historie
20.3. 2007 - Jan P. Štěpánek
Zdroje
podle prof. F. Linhart: Kniha o Místku, Místek 1929
|
Přihlášení |
