Banská Štiavnica patřila od poloviny 18. století mezi nejvýznamnější svobodná královská města Uherska. Příznivé ekonomické poměry umožnily nebývalý kulturní rozvoj města a výstavbu četných staveb jako například jedinečné Kalvárie.
Dne 13. března 1744 magistrát odsouhlasil návrh římskokatolického kněze Františka Pergera o rozšíření starší Kalvárie a poskytl mu i finanční podporu. Perger 22. května 1744 požádal církevní vrchnost o svolení ke stavbě podle předložených plánů. V srpnu téhož roku byl návrh schválen ostřihomským arcibiskupem Imrichem Esterházy. Základní kámen byl slavnostně požehnán 14. září 1744 za přítomnosti velkého počtu věřících a kněží na svátek Povýšení sv. Kříže. První stavbou komplexu byl „Horní kostel“, k jehož vysvěcení došlo 14. září 1745, kdy se uskutečnila i první mše svatá. Z pověření generálního vikáře, biskupa Michala Frivaise posvěcení vykonal a svatou mši sloužil místní představený řádu jezuitů P. Filip Pez. V roce 1746 se konalo první procesí na Kalvárii. V roce 1751 Kalvárii navštívil císař František Štěpán Lotrinský. Dne 13. září 1751 se konalo slavnostní posvěcení celé Kalvárie. V roce 1894 byly některé kaple opraveny architektem Vilémem Groszmannem a řezbářem Josefem Krausem z Banské Štiavnice. V roce 1951 byla Kalvárie znárodněna komunistickým režimem a chátrala. V letech 1978-1981 proběhla rekonstrukce. Po roce 1989 se Kalvárie stala obětí vandalů a zlodějů. V roce 1993 byla Kalvárie spolu s městem Banská Štiavnica zapsána na seznam světového dědictví UNESCO. Po posledním ničivém řádění vandalů na jaře 2004 byly originální reliéfy a plastiky přemístěny na bezpečnější místa. Obnova areálu byla zahájena v roce 2008.Text: historie
25.1. 2022 - Luděk Vláčil
Zdroje
https://www.kalvaria.org/historia-a-sucasnost/ a další
|
Přihlášení |
