© Milan Caha 10/2026
Palác je příkladem novorokokové přestavby starší barokní stavby. Jeho současná podoba vznikla podle projektu Josefa Maličkého v letech 1861–1862. Průčelí pokrývá bohatá štuková výzdoba, soustředěná zejména kolem okenních otvorů a v horních partiích fasády. Dekorativní členění navazuje na rokokové tvarosloví, které v 19. století znovu získalo oblibu v podobě novorokoka. V interiéru se dochovaly prostory s bohatou štukovou výzdobou a dekorativními parketovými podlahami. Významnou součástí historického řešení je reprezentační schodiště, které propojuje jednotlivá podlaží. Při rekonstrukci na počátku 21. století byla obnovena původní dispozice paláce a restaurovány dochované uměleckořemeslné prvky, mezi něž patří dveře, zárubně, kování a obložení.
Stavební historie paláce sahá do středověku, kdy na tomto místě stál gotický měšťanský dům. Dochované starší konstrukce, zejména sklepy a části zdiva, dokládají, že pozdější palác vznikl postupným přestavováním původní městské zástavby. Na konci 17. století byl dům přeměněn na barokní palác. ...V této době patřil šlechtickým rodinám Golzů a později Kouniců. V pramenech se objevují také starší názvy U Disbachů a U Vědrů, které připomínají někdejší označení domu a jeho majitele. Zásadní přestavba proběhla v letech 1861–1862, kdy palác získal dnešní novorokokovou podobu. Stavební úpravy si objednal baron Matyáš Bedřich Ries ze Stallburgu, podle něhož se budova začala označovat jako palác Riesů ze Stallburgu. Projekt vypracoval pražský architekt Josef Maličký (1810–1882). Další významné stavební změny následovaly roku 1928, kdy byla ve vnitrobloku přistavěna kancelářská budova a hlavní palác byl zvýšen o další patro. V současnosti palác slouží mimo jiné jako sídlo Velvyslanectví Argentinské republiky a jako administrativní a obchodní objekt..
