pohled na kostel z jihozápadu
© Jaroslav Špiroch 6/2026
Němčice jsou vesnice, část obce Předslav v okrese Klatovy, 5,5 km východně od obce. První písemná zmínka o ní pochází z roku 993, kdy patřila břevnovskému klášteru. Z pamětihodností zde kromě shora uvedeného kostela Nanebevzetí Panny Marie najdeme vedle stojící faru, tvrz, sochu sv. Jana Nepomuckého, hřbitovní kapli sv. Jana Křtitele a Všech svatých, boží muka a pamětní kříž před západním vchodem do kostela. Autobusové spojení má s Klatovy. Neprochází tudy žádná turistická stezka, pouze cyklotrasa č. 2082.
Současný klasicistní kostel na západním okraji vsi byl postaven na místě původního gotického kostela (připomínán již roku 1352), z něhož byl i částečně použit materiál. Byl vybudován v letech 1834 - 1837 (vysvěcen). V roce 2003 byl kostel z velké části opraven z prostředků veřejné sbírky zdejších obyvatel. Je to jednolodní stavba na obdélném půdoryse, zakončená na východě užším půlkruhově uzavřeným presbytářem a k němu přistavěnou zhruba čtvercovou sakristií a v západním průčelí zabudovanou pětipatrovou hranolovou věží. ...Boční fasády lodě jsou členěny jednoduchými pilastry a světlo do ní přivádějí od severu i od jihu rozměrná termální okna ve tvaru půlkruhu. Vstupní portály s žulovým ostěním do lodi kostela: na západní straně (hlavní) a dva boční: na severní straně a jižní straně (nyní zazděný); uzavřené dvoukřídlými dřevěnými dveřmi se svlaky a křížovými závěsy, v ploše křídel jsou kazety. Věž nad západním průčelí je hranolová, zakončená jehlancovou oplechovanou střechou, na hrotnici s makovicí a křížem. Je horizontálně členěna římsami; přízemí slouží jako předsíň, z 1. patra se chodí na kruchtu a 1. patra kaple, ze 3. patra je vstup na půdu a v posledním patře, otevřeném obdélnými půlkruhově zakončenými okny se žaluziemi, je zvonová stolice; zvony Maria a Josef z roku 1973 a umíráček z roku 1521. Mezi severní roh věže a lodě v západním průčelí je vložen přístavek se schodištěm do 1. a 2. patra věže. Naproti z jižní strany pak stejný přístavek s kaplí v přízemí, jež je přístupná z lodi a 1. patro z věže i kruchty. Loď kostela je krytá sedlovou střechou s valbou; presbytář je krytý částí kuželového pláště a sedlem připojeným na západě k valbě lodi; sakristie se vstupním pravoúhlým žulovým portálem s jednokřídlými dřevěnými dveřmi s geometrickým vzorem, pak sedlovou střechou s valbou; všechny střechy s taškami bobrovkami. Interiér: loď je zaklenutá plackovými klenbami a pasy, které dosedají na masivní nástěnné pilastry. Plynule přechází přes půlkruhový vítězný oblouk do presbytáře, sklenutým konchou. Mobiliář byl z velké části přenesen ze staršího objektu a je převážně barokní a rokokový. Na západním kůru (kruchtě) se nachází cenné barokní varhany z roku 1717 (v minulosti na ně hrával např. přeštický rodák Jakub Jan Ryba), původně postavené pro starý kostel v Přešticích; z dílny loketského mistra Leopolda Burkhadta a pro zdejší kůr upravené varhanářem Ferdinandem Guthem. Varhany v desolátním stavu opravil olomoucký varhanář Boris Mettler s týmem a na konci srpna roku 2024 byly opět sestaveny v kostele a 15. září 2024 slavnostně vysvěceny plzeňským biskupem. Jsou zde též osazeny dva cenné renesanční náhrobky z přelomu 16. a 17. století rytířů Čejků z Olbramovic, kteří vlastnili v okolí Němčic a Předslavi majetky a kostel sloužil jako rodové pohřebiště. Jeden z náhrobků nese detailní reliéfní postavu rytíře Jana v plné zbroji a na obou náhrobcích se nachází jejich erb - půlená janovická orlice (rod byl jednou z linií velkého panského rozrodu Janoviců). Němčická větev se v 18. století zcela vytratila z historického povědomí (vlivem zchudnutí). Památkově chráněný od 3. 5. 1958..
